Vladimír Polívka: Nejsem lump, ale zlobil jsem. Byl jsem takový v dětství a jsem takový v dospělosti
„Vesničan bezpochyby jsem a mám vztah k jedné konkrétní vesnici. Potřebuju se tam vracet,“ popisuje místo, kde měl jeho táta farmu a kde vyrůstal. Jak přišel k otřesu mozku? Má skutečně, jak sám říká, vyšinutý smysl pro humor? Jaký má vztah k únikovým hrám? Točí rád v cizích jazycích nebo preferuje češtinu?
V Olšanech u Rousínova strávil Vladimír Polívka dětství. „Nejsem lump, ale zlobil jsem. Byl jsem takový jako děcko a jsem takový i v dospělosti. A co jsem tehdy dělal? Máma se mě třeba dlouho ptala, co v lese dělám, že tak smrdím. Já tam budoval bunkry ve stoce a důsledně si stál za svou pravdou, že nesmrdím. Až se to stalo pravdou. To považuju za skvělé zazlobení,“ směje se.
Zlobí i dnes? „Je zajímavé se občas dozvědět, na kolika místech v republice jsem byl, aniž bych tam byl, a jak jsem se tam choval. Přitom málokdo zmíní, jak se chovali ti ostatní. A jestli to zvládám? Nikdy nebudu nad tím. Ale už jsem se to naučil ovládat. Myslím, že není zapotřebí to řešit. Ale vždycky mě to zraní,“ připouští Vladimír Polívka v Blízkých setkáních.
Související
-
Pohyb mám rád, na legíny nedám dopustit, popisuje nové představení herec Vladimír Polívka
Vladimír Polívka je v Dejvickém divadle šťastný. „Mám tam pořád co objevovat. Za stálé angažmá jsem moc rád,“ přiznává v Blízkých setkáních.
-
Bohémství? To je když děláme chyby, kterých litujeme, ale rádi na ně vzpomínáme, tvrdí Bolek Polívka
V nové pohádce Největší dar povýšil z valašského krále na boha, který sedí na stromě a seskakuje z něj. „Je to trik. Když si mám ve filmu sednout, tak si už beru dubla.“
-
Miluji život a neplánuji. Chci nechat na osudu, co přinese. Chantal Poullain píše a zpívá šansony
Vydala CD šansonů. „Jsou tam klasické francouzské i ty, co jsem napsala já. Šansony nejsou o hlasovém výkonu, ale o prožitku,“ vysvětluje herečka v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
