Víte, že existuje i listový celer?

Listový celer
Vyžaduje už únorový výsev, protože jeho vegetační doba je poměrně dlouhá – od výsadby do sklizně trvá 70–80 dnů. Rostliny doporučuji dvakrát přepichovat, na stanoviště je vysazujeme až ve druhé polovině května. Zelenina vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a s dobrou zásobou vápníku. V průběhu vegetace vytváří růžici jemných, aromatických, 60–70 cm vysokých listů s 30–40 vegetačními vrcholy. Nať sklízíme od konce léta postupně nebo na podzim jednorázově.

Křen
(Armoracia rusticana), respektive jeho kořen, v naší kuchyni dávno zdomácněl pro své výrazné chuťové a aromatické vlstnosti. Pro jeho pěstování bychom měli vybrat výživnou, středně těžkou a hlubokou půdu. Pěstební záhon vyhnojíme proleželým hnojem nebo kompostem. Křen množíme kořenovými řízky o síle tužky, dlouhými asi 20 až 25 cm. Řízky si připravíme při podzimní sklizni. Abychom při výsadbě poznali horní a dolní konec řízku, doporučuji seříznout spodní konec šikmo. Připravené řízky svážeme do svazku, a buď je zaryjeme na zahrádce na stinném místě, nebo je založíme do písku v chladném sklepě. Jakmile brzy na jaře oschne půda, urovnáme povrch na podzim připraveného vyhnojeného záhonu a na vzdálenost asi 40 cm od sebe uděláme menší hrůbky. Do nich pak kolíkem vytlačíme šikmé důlky a do důlků zasadíme připravené řízky.

Další informace najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.