Meteor o oživlé sopce, rychlé evoluci ptačích zobáků a pití mléka

Může ožít vyhaslá sopka?

Může ožít vyhaslá sopka?|foto:Shutterstock

Na souši existuje asi 1500 až 1600 aktivních sopek a desetitisíce neaktivních. Nad pustou krajinou jihovýchodního Íránu se tyčí mohutný stratovulkán Taftan. Vznikl podsouváním Arabské desky pod desku Euroasijskou a k poslední erupci došlo před 700 000 roky. Je tedy právem zařazen v kategorii vyhaslých sopek. Jak ale upozornil prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV, objevují se první náznaky, že by sopka mohla ožít. Co přesně se děje?

Proč nám stárnou kosti?

Brání se kosti stárnutí?|foto:Profimedia

V posledních desetiletích přibývá lidí postižených osteoporózou. Při tom se neustále snižuje jejich věk a přibývá i mužů, kterým se tato nemoc většinou vyhýbala. Doc. Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy připomněl půl století starý objev, že se kost sama stárnutí brání. Znamená to, že o tuto schopnost přicházíme? A jak na tom byli lidé před tisíci lety?

První bílý trpaslík

Sirius, nejzářivější hvězda naší oblohy |foto:Billion Photos, Shutterstock

V roce 1834 si pozorovatel Friedrich Bessel všiml, že pohyb nejjasnější hvězdy oblohy Síria není rovnoměrný a přímočarý. Přišel s domněnkou o gravitačním působení nějaké velmi blízké hvězdy obíhající se Síriem kolem společného těžiště. Jenže šlo o hvězdu velmi slabě zářící.

Teprve 31. ledna 1862 americký optik Alvan Clark zkoušel svůj nový velký dalekohled s čočkou o průměru 45 centimetrů a jako první spatřil vedle jasně zářícího Síria slaboučkého souseda. Označení bílý trpaslík se ujalo až roku 1922. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak rychlá je evoluce?

Strnadec|foto:Joshua J. Cotten, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Ornitologové podrobně zkoumali strnadce žijící v jednom americkém kampusu. Během covidu se studenti odstěhovali a ptáci přišli o potravu z drobečků. Museli tedy změnit jídelníček, což se projevilo na velikosti a tvaru jejich zobáku. Jak potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr, vědce překvapila rychlost evoluce, protože zobák se dokázal změnit během pouhých dvou let.

Je pití mléka dobrý nápad?

Pití mléka|foto:Profimedia

Mléko k snídani – pro někoho běžná a lahodná záležitost, pro jiného zapovězená věc. Ne všichni lidé totiž mají pro jeho štěpení na sliznici tenkého střeva enzym laktázu, který umožňuje zpracovat mléčný cukr, takzvanou laktózu.

Viktor Černý z Archeologického ústavu AV popsal, že schopnost trávit mléko i v dospělosti přišla s prvními zemědělci. Vědci dobře popsali, jak se schopnost šíří po světě a kolik procent obyvatel už ji má. Budou ji mít nakonec všichni?

Pomohly šíření křesťanství viry?

Křesťanství|foto:Shutterstock

Křesťanství bylo v prvních dvou stoletích po Ježíšově smrti de facto neviditelné. Nový zákon nás informuje o tom, že Kristus měl ráno v den svého nanebevstoupení 120 stoupenců, do večera se tento počet díky Petrovu kázání zvýšil na tři tisíce. Exponenciální růst se pak ale zastavil.

Židé v Palestině se ke křesťanství hromadně neobrátili, a církev se proto rozhodla pro nábor osob nežidovského původu. Na začátku 3. století bylo po římské říši rozptýleno zhruba 100 000 křesťanů. To je zhruba patnáct setin procenta populace.

Pomohly pozdějšímu rozmachu křesťanství nemoci? Nad tím se zamýšlí kniha Bakterie, viry a dějiny Jonathana Kennedyho, kterou vydalo nakladatelství Grada.