Víte, jak se starat o oblíbenou "papírovku"?

Kvete od dubna do června nenápadnými květy, výrazné jsou ale listeny v pastelových barvách od růžové až po bílou. Díky tomu se rostliny obzvlášť vyjímají před světlou jižní zdí. V horkých dnech bugénvilea vyžaduje bohatou zálivku a každodenní přihnojování. V květnu, kdy již nehrozí silné mrazy, rostlinu přemístíme ven. I v nádobě ji lze velmi dobře tvarovat, můžeme ji nechat pnout se po konstrukci, pěstovat ji ve tvaru keře s opěrnou tyčkou nebo ji na kmínku.

Zalévání a okopávání plodin je nezbytným předpokladem bohaté sklizně
Především za suchého počasí platí roky prověřená zásada: jedno okopání nahradí dvoje zalévání. Zkypřená půda totiž zůstává uvnitř vlhčí a chladnější, lépe izoluje proti horku a účinněji využívá vzdušnou vlhkost (např. rosu) než zhutněná půda. Zkypřená půda kromě toho podporuje rozkladné procesy, kořeny mohou lépe prorůstat do spodních vrstev a mají tak možnost získat vláhu lépe, než rostliny živořící na povrchu neobdělaného záhonu. Především půdy sléhavé s tendencí vytvářet půdní škraloup musíme soustavně okopávat: šetříme tak vodu a zvyšujeme vitalitu pěstovaných plodin.

Jahodník po výsadbě na pěstební záhon (odrůda Sengasengana)|foto: Stanislav Peleška

Komule Davidova (Buddleja Davidi)
Patří mezi nejkrásnější okrasné keře, které můžeme v našich klimatických podmínkách pěstovat. Lze ji u nás pěstovat i v podhorských oblastech, musíme však kolem spodní části rostliny nahrnout půdu, aby kořenový krček nenamrzl. Po odeznění posledních mrazíků rostlinu hluboce sestříhneme: všechny větve zkrátíme na délku půl metru od země. Ponechané části větví bohatě odnoží a pokvetou. Neseříznuté keře by naopak vyrostly příliš vysoko a mnohem méně by kvetly. Komuli snadno rozmnožíme řízkováním, můžeme také vyset semena, ale mnohem déle pak potrvá, než rostliny rozkvetou.

Komule Davidova|foto: CC BY-SA 2.5, IKAI

Celý text najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.