Vít Vencl: Chvilka štěstí. Rozhlasová hra živě

25. září 2022

Unikátní projekt Dvojky vás znovu pobaví. Sledujte ze záznamu přímého přenosu vznik, natáčení a odvysílání rozhlasové komedie živě. Vít Vencl do rolí sladkobolného příběhu životem zkoušené, ale hrdé Hany obsadil Beátu Kaňokovou, Danu Syslovou, Václava Vašáka, Kateřinu Marii Fialovou, Petra Stacha a Daniela Krejčíka. Práci rozhlasových ruchařů přímo v akci můžete sledovat ve videu na YouTube kanálu Dvojky.

Osoby a obsazení: Dana Syslová (babička), Antonie Barešová (Adélka), Beáta Kaňoková (Hana Maříková), Václav Vašák (Jiří Mařík), Kateřina Marie Fialová (Lída Vlasovská), Petr Stach (Zdeněk Prošek) a Daniel Krejčík (Felix Podlipanský)
Napsal: Vít Vencl
Dramaturgie: Martin Velíšek
Zvukový mistr: Ladislav Reich, Milan Křivohlavý, Karel Fisl
Zvukové efekty: Jiří Litoš, Petr Šplíchal
Hudba: Hanuš Axmann
Režie: Vít Vencl
Premiéra: 25. 9. 2022
Produkce: Dana Reichová
Videopřenos: David Loch a David Všetička (kamery), Ondřej Manda (režie videopřenosu) a Josef Tuka (asistent videorežie)

Děj Chvilky štěstí vás zavede do prvorepublikových luxusních zahrad jevanských vil, do skromné, ale čisté garsonky činžovního domu na vršovickém předměstí, na malebné vltavské říční břehy v Chuchli, do pracoven advokátů s hlubokými koženými křesly i do nemocničního pokoje.

Tudy všudy musí projít hlavní hrdinka příběhu Hana, podporována svou podnikavou přítelkyní Lídou, aby dosáhla své chvilky štěstí. To, že na seznamu „lokací“ není kostel či nějaká svatební síň, ať vás ale nemate. I na svatbu dojde.

Inspirace v Červené knihovně 

Režisérem už páté novodobě vysílané hry živě byl opět Vít Vencl. Ten je stejně jako v případě jiné rozhlasové hry natáčené a vysílané živě, totiž Podivného odkazu doktora Jekylla a pana Hyda, i autorem scénáře.

Čtěte také

Tentokrát se ovšem pro komedii o chvilce štěstí, po které každý touží, každý si ji zaslouží a každý ji nakonec zažije, se nechal inspirovat žánrem dnes nejčastěji označovaným jako červená knihovna.

Původně šlo o název edice románů pro ženy v červených plátěných vazbách, vydávaných ve 20. a 30. letech 20. století akciovou společností Rodina. Jejím méně známým protipólem byla Modrá knihovna, ve které vycházely kovbojky a detektivky.

Zlatá éra zamilovaných komedií

Kořeny žánru sahají ale hlouběji do historie, k průkopnicím žánru patřila například Eliška Krásnohorská, jejíž Svéhlavička se dočkala celkem tří dílů. Zlatá léta prožívala červená knihovna ve 30. a na počátku 40. let minulého století.

Čtěte také

Příběhy pro ženy vycházely knižně, a také v časopisech a sešitech, jako byly List paní a dívek, Hvězda československých paní a dívek, Pražanka, Večery pod lampou nebo Čtení pro ženy.

Vydavatelé sice občas získali i renomovanější autory (Jaroslav Maria, F. X. Svoboda, Olga Scheinpflugová, Jiří Červený), hlavními přispěvateli byli ovšem spisovatelé Olga Fujerová, Vilém Neubauer, Marie Tippmannová, Marie Voříšková, Vlasta Pittnerová, Popelka Biliánová, Bohumil Zahradník-Brodský, Maryna Radoměrská, Vlasta Javořická, Jaromíra Hüttlová a Marie Kyzlinková.

Prakticky všichni autoři byli velmi plodní, výjimkou nebylo vydání několika románů ročně. Takový Vilém Neubauer během tří let napsal kusů dokonce šestnáct. Jeho román Sextánka byl navíc zfilmován a to dokonce dvakrát. Filmové adaptace knih z červené knihovny byly ostatně docela časté.

Čtěte také

Po roce 1948 žánr prakticky zanikl, což samozřejmě neznamenalo, že by z literatury či filmu zmizel sentiment, kýč nebo dokonce obliba happyendů. O hluboce zakořeněné potřebě těchto fenoménů svědčí návrat a řekněme i rozkvět žánru podpořený i importem po roce 1989.

autoři: juk , Lada Krenková

Související