Vila Tugendhat je obrázkem našich dějin, říká Julius Ševčík, tvůrce filmu Skleněný pokoj

14. březen 2019

Režíroval Normal, Restart, Masaryk a nejnověji Skleněný pokoj. „Je to příběh vily Tugendhat a román je bestseller,“ prozrazuje Julius Ševčík v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

„Je mnoho vil v České republice, které mají pohnuté příběhy a stojí za to si je vyprávět díky tomu, jak tady vypadaly dějiny,“ je přesvědčený filmař Julius Ševčík. Natáčení historie vily bylo o to zajímavější, že dům nesměl při filmování nijak utrpět.

Karel Roden ve filmu Skleněný pokoj

Jak se točí chátrání domu

„Jsou tam scény výbuchu i toho, jak dům chátrá, které se dělaly v počítači.“ To, co se změnit dalo, přestavoval po nocích tým lidí. „Točil jsem třeba půl pokoje ve 20. letech, zatímco druhá půlka byla zařízená o 30 let později. Ta logistika byla velká výzva.“

Dánský herec „netrefil“ do ČR

Claes Bang ve filmu Skleněný pokoj

A herecké obsazení? Jedna z hereček se rozhodovala půl roku, dánského herce Claese Banga zase producent poslal soukromým tryskáčem do jiného státu. „Spletl si Českou republiku. Museli jsme hledat dvojníky, na které se šily kostýmy.“

Jak vzpomíná na studia v New Yorku? Co se tam naučíl? Neměl chuť tam prorazit? Jak funguje filmové řemeslo? Je dostatek dobrých scénářů?

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.