„Že většina lidí byla proti rozdělení Československa? To je mýtus!“ Kňažko, Stehlík a Holzer v hodinovém speciálu Jak to vidí…
Kdo opravdu chtěl rozdělení Československa? Mělo proběhnout referendum? Chybí vám společný stát? A kdo je na tom 30 let od rozdělení líp? V den 30. výročí podpisu dohody o rozdělení ČSFR v brněnské vile Tugendhat diskutují hosté Zity Senkové: slovenský herec a politik Milan Kňažko, historik a slovakista Michal Stehlík a politolog Jan Holzer.
„Někdo říká: Zachránit společný stát. Ale jaký? Ten unitární? V tom politici nebyli spokojeni na jedné ani na druhé straně,“ připomíná v úvodu speciálu Jak to vidí... bývalý politik Milan Kňažko. „A ještě ten mýtus, že většina lidí byla proti. A kde byli? Proč nešli na náměstí?“
„Jde o lidi, kteří zvolili Václava Klause a Vladimíra Mečiara. A když potom došlo na rozdělení Československa, tak znovu zvolili v Čechách Klause a na Slovensku Mečiara,“ zdůrazňuje Kňažko. „Kdo chtěl rozdělení? No, nikdo. Na začátku tak nikdo neuvažuje.“
Politolog Holzer: Paměť nás klame
„Osobní paměť nás pochopitelně klame,“ souhlasí s Kňažkem politolog Jan Holzer. „Jediná tvrdá objektivní data, která máme, jsou právě výsledky voleb z června 1992. Ty privilegovaly na české straně ODS a na straně slovenské Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara.“
Čtěte také
„Oba tyto subjekty přinejmenším v některých svých rétorických obratech, ale částečně i programově kalkulovaly s perspektivou rozdělení a existence dvou samostatných států. To jsou tvrdá data.“
„Jako vítězové voleb pak hledali modus vivendi, jakým způsobem spolu dál koexistovat. Od druhého centralistického státu, který jsme si užili před rokem 1989, přes různé federativní modely až po to rozejití. A to se nakonec ukázalo jako řešení,“ shrnuje Holzer.
„Mně osobně Československo ani nechybí. Kromě společného státu jsme o nic nepřišli. Vám chybí k žití nějaké instituce? Ne. A všechno, co je pro nás v životě podstatné, nadále funguje: možnost tam vyjet, potkat se s těmi lidmi, obchodovat s nimi, sdílet kulturu…“
Historik Stehlík: 1. 1. 1993 neslavíme
„Já jsem vlastně kulturně československý stále,“ souhlasí historik a slovakista Michal Stehlík. „A nenarážím na žádný důvod, proč by mělo něco chybět. Já jsem se v Československu narodil jako ve státě, ale sdílím spíš tu tezi o kulturní identitě.“
„Ostatně, kdy vznikl samostatný český stát? 1. ledna 1993. Jenže kdo z nás to slaví? My slavíme 28. říjen 1918, protože pro výraznou část české společnosti je identita jinde. My jsme pořád ještě u Masaryka.“
Herec Kňažko: Dabujete slovenštinu?
Otázku, jestli mu Československo chybí, Milan Kňažko odlehčuje bonmotem: „Mně naprosto stačí, že se stydím za většinu slovenských politiků. Já nepotřebuji další zásobu z Čech.“ A už vážněji, nejenom jako politik, ale i jako herec, dodává: „Trošku ale zazlívám našim přátelům v Čechách, že dabují slovenské filmy do češtiny.“
„České filmy se na Slovensku nikdy nedabovaly. Kromě dětských filmů do 12 let, kde to nařizuje mezinárodní norma. Ale vy si potom stěžujete, že české děti už slovensky nerozumí.“ Načež československá moderátorka Zita Senková kontruje glosou: „Vy se aspoň můžete nadabovat sám.“
Související
-
Konec ČSFR. Rozdělení, nebo zánik?
Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, který byl přijat právě před 29 lety. Zpečetil rozdělení společného státu Čechů a Slováků.
-
Pod platanem. Dokument o mezigeneračním setkání ve vile Tugendhat 25 let od rozdělení Československa
Rádio Wave a slovenské Rádio FM odvysílaly tematický den a diskusní večer z Tugendhatu. Pozvali na něj generačně nesourodou skupinu. Dokument z příprav vysílání.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
