Víkend se Zdeňkem Svěrákem na Dvojce

Český dramatik, scenárista, herec, spisovatel, autor písňových textů, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a vystudovaný učitel českého jazyka začínal svou kariéru v Československém rozhlase. Spolu s dalším zakladatelem Divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou nastoupil v roce 1962 do Československého rozhlasu jako „redaktor hlavní redakce pro děti a mládež – armádní vysílání“.

Vinárna u Pavouka a Cimrman

Už z ukázky, jak např. komentoval výstup armády na Spartakiádě v roce 1965, můžete slyšet lehkou mystifikaci, se kterou později pracoval i v Divadle Járy Cimrmana. Poslechnout si ji můžete v pořadu Hvězdný prach ❯❯

Mystifikační poetiku uplatnil společně s Jiřím Šebánkem v rozhlasovém pořadu Nealkoholická Vinárna u Pavouka, ve kterém se 16. září 1966 poprvé objevila právě i postava českého génia a vídeňského rodáka Járy Cimrmana. Tehdy to byl naivní sochař samouk a řidič parního válce. Více o tom uslyšíte v Příbězích z kalendáře ❯❯

Rozhlasové pohádky

S psaním textů pro rozhlas začínal u rozhlasového Hajaji. Jeho první velkou rozhlasovou pohádkou byla Tři auta (1963, režie Jan Fuchs), ve které hlavní role ztvárnili Eduard Kohout, Ljuba Hermanová a Ladislav Trojan. Ukázky z ní můžete slyšet v pořadu Hvězdný prach ❯❯

Jeho další pohádka Krápník a Františka (1965, režie Jan Fuchs) se stala první stereofonní rozhlasovou pohádkou vůbec. Natáčela se v Koněpruských jeskyních, které byly pro stereofonii ideální. V hlavní roli Josef Kemr. Ukázku z jejího unikátního provedení i s komentářem Zdeňka Svěráka uslyšíte opět v pořadu Hvězdný prach ❯❯

Alegorická pohádka Tiché šlapací království (1966, režie Jan Fuchs) o státě, kde se nesmělo nahlas mluvit, musela být po srpnu 1968 smazána. Později byla ovšem natočena znovu jako Kolo se zlatými ráfky (1987, režie Karel Weinlich). Miloše Kopeckého a Bohuše Záhorského v hlavních rolích nahradili Boris Rösner a Karel Heřmánek. Původní Tiché šlapací království ale zaujalo už v 60. letech i zahraniční tvůrce a pohádku natočili také v polštině, němčině a ruštině. Jazykové mutace spolu s komentářem si můžete poslechnout zde ❯❯

Svěrák ale v rozhlase působil i jako interpret, když například v roce 2016 pro Hajaju načetl Dětské etudy Ludvíka Aškenazyho. A v roce 2026 k jeho 90. narozeninám rozhlas natočil dramatizaci jeho starších textů pro děti o Panu Buřtíkovi a panu Špejličkovi ❯❯

Hry pro dospělé

První Svěrákovou krátkou rozhlasovou hrou pro dospělé se stal titul To jeli dva ve vlaku (1965, režie Jan Fuchs) s Rudolfem Deylem ml. a Bohušem Záhorským. Ukázku ze hry spolu s tím, jak podle Svěráka souvisí s Divadlem Járy Cimrmana, uslyšíte opět v pořadu Hvězdný prach ❯❯

Svěrákovu rozhlasovou komedii Posel hydrometeorologického ústavu (1969, Jan Fuchs) potkal stejný osud jako pohádku Tiché šlapací království. Po srpnu 1968 byla smazána. Natočena byla ale také znovu v roce 1992 v jiném obsazení. Role Jiřího Sováka a Karla Högera byly nově obsazeny Josefem Abrhámem a právě Zdeňkem Svěrákem. Ukázku původního Posla můžete slyšet díky amatérské nahrávce ❯❯

V 90. letech vznikla v rozhlase podle Svěrákova hororově fantaskního textu Podzemnice olejná (1992, režie Jan Fuchs) hra, ve které si zahrál jednu z hlavních rolí.

Filmy

Svěrák je také (spolu)scenáristou řady kultovních filmů (Vrchní prchni, Marečku podejte mi pero, Obecná škola, Kulový blesk, Na samotě u lesa, Trhák, Vesničko má středisková, Jáchyme, hoď ho do stroje) nebo pohádek (Tři veteráni, Ať žijí duchové, Lotrando a Zubejda, Tři bratři). Ve spoustě z nich si i zahrál.

Film Kolja (1996, režie Jan Svěrák), ke kterému napsal scénář a ve kterém hrál hlavní roli, je jediným českým filmem, který vyhrál Oskara. Více zajímavostí o tomto filmu uslyšíte v Příbězích z kalendáře ❯❯

Písničky

Kromě divadla a filmu ovlivnil Zdeněk Svěrák i českou populární hudbu. Zejména v tandemu s hudebníkem Jaroslavem Uhlířem vytvořili nespočet písní, které mezi lidmi zlidověly. Texty Když se zamiluje kůň, Není nutno, Severní vítr apod. jsou notoricky známé a k jejich odkazu se hlásí i noví písničkaři. Společnou písňovou kariéru Uhlíře a Svěráka podrobně zmapovala rozhlasová série Neopouštěj staré písně pro nové ❯❯

Píseň Chválím tě, Země má, kterou vytvořil společně s Uhlířem, je vynesla na pomyslný hudební i textařský olymp, když lidé sami navrhovali, aby se stala oficiální českou hymnou a nahradila píseň Kde domov můj. I tuto píseň (v podání Zdeňka Svěráka) si můžete poslechnout ze záznamu Koncertu pro Jaroslava Uhlíře ❯❯

Ocenění

Zdeněk Svěrák má manželku Boženu, syna Jana a dceru Hanku. Je trojnásobným držitelem ceny Magnesia Litera a Ceny Miloslava Švandrlíka a držitelem filmových cen Český lev a Výroční ceny AFČK. V roce 1999 obdržel od prezidenta republiky Medaili Za zásluhy a v roce 2025 Řád Bílého lva. V roce 2026 byl uveden do Síně slávy Českého rozhlasu.