Úžasné životy: Jan Tříska podle Zdeňka Svěráka

Jan Tříska patřil k nejvýraznějším hercům své generace. Zazářil v 60. letech na jevišti Národního divadla i před filmovou a televizní kamerou. Namátkou si připomeňme snímek Radůz a Mahulena nebo seriál F. L. Věk.

Po emigraci v roce 1977 z obrazovek i pláten kin zmizel. Vrátil se však ve velkém stylu rolí učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola. Před kamerou se opět setkal se svým přítelem Zdeňkem Svěrákem, který na Jana Třísku vzpomíná.

Na samotě u lesa

Jan Tříska se narodil 4. listopadu 1936 v Praze. Nejdřív uvažoval o medicíně, pak o studiu baletu. Ale nakonec začal na doporučení Karla Högera studovat herectví. V roce 1959 se stal v té době nejmladším členem činohry Národního divadla.

Jan Tříska, Alena Kreuzmanová a Bohuš Záhorský (1965)|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Zdeněk Svěrák se s ním seznámil v polovině 70. let při natáčení komedie Na samotě u lesa. „Honza před tím několik let nesměl filmovat. Režisér Jiří Menzel proto počítal s tím, že až ho diváci uvidí, bude to pro ně překvapení. Podle toho také jeho entrée narežíroval. Objevil se nejdřív zády ke kameře a teprve po chvíli se otočil a diváci prožili příjemný šok, že Tříska, který dlouho ‚nesměl‘ už zase ‚smí‘.“

Obecná škola

Když psal Svěrák scénář Obecné školy, netušil, že Igora Hnízda bude hrát Jan Tříska. Z jeho obsazení byl ale nadšený. A pochvaluje si, jak se Tříska role zhostil: „On ten film opanoval. Já jsem tam hrál taky hlavní roli, ale on tam kraloval a je to film s Třískou.“

Společně pak prožívali napětí, když byla Obecná škola nominována na Oscara. „Honzovi strašně záleželo, aby ten film Oscara získal. Seděli jsme vedle sebe, a jak se blížil ten okamžik otevření obálky, říkal mi: Když motyka spustí, jdem tam všichni! Normálně si pro sošku totiž chodí jen režisér. To zklamání, když jsme pak ostrouhali, bylo veliké.“

Osudný Karlův most

Při návštěvách Prahy bydlel Jan Tříska na Kampě. Zdeněk Svěrák ho tam jednou vezl taxíkem aniž by tušil, že svého přítele vidí naposledy. „Říkal, že Kampa je pro něj kouzelné místo, kam utíkal jako student. Seděl na zídce a snil, že bude velký herec.“

„Když jsem se pak dozvěděl, že se zabil pádem z Karlova mostu, tak se mi to spojilo. Protože se to stalo na místě, které tak miloval,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.