VIDEO: Tsunami běží Tichým oceánem

Vědci už dlouhou dobu věděli, že tvar mořského dna ovlivňuje průběh vln tsunami, Ještě nikdy v historii se jim ale nepovedlo sledovat průběh tsunami v takřka globálním měřítku.

Když zemětřesení u japonských břehů předalo svou kinetickou energii vodním spoustám, vlna, která se začala šířit Tichým oceánem měla vášku 5 metrů (hnědé barevné tóny). Za ní se tvořila pětimetrová proláklina (modrá). Vědci tyto informace shromáždili s pomocí satelitů Jason-1, Jason-2 a Envisat, které měří svou výšku nad hladinou moře s přesností na centimetry. Ukázaly tak nejen to, že vlna tsunami projela během dvou desítek hodin celým Tichým oceánem, ale poprvé ukázaly, jaký vliv mají ústrovy i prolákliny na samotné čelo vlny.

Na několika místech se vlna vlivem tvaru dna začala skládat z více vln a její účinek se tím zvyšoval. Tato místa jsou na animaci uznačena šipkami. Účinek dvou vln se na tomto místě zesiluje a vlna i po mnoha tisících kilometrů roste.

Tsunami po japonském zemětřesení (2011)

Studie poprvé prokazuje platnost hypotéz, které s takto se šířící tsunami počítaly. Současně po více než padesáti letech osvětluje okolnost smrti 200 lidí, které tsunami r. 1960 zabila v Japonsku a na Havaji. Zdá se, že pravdu měli ti badatelé, kteří předpokládali, že zdrojem trunami může být zemětčesení, které krátce předtím postihlo Chile. Dosud ale pro tuto spojitost neexistoval jednoznačný důkaz.

Jak vzniká tsunami?

Především je třeba si uvědomit, že zemětřesení, při němž vznikají vlny tsunami, jsou zpravidla provázena velkým pohybem litosférických desek. Dno náhle poskočí, propadne se, ustřelí o několik metrů až desítek metrů, čímž dá vodě nad tímto místem ohromnou kinetickou energii. Tak ohromující sílu si lze jen stěží představit. Snad by mohla pomoci představa, že vlna tsunami v oceánu po japonském zemětřesení nezanikla ani po cestě dlouhé 16 690 km, které dělí Japonsko od jihoamerické pevniny. Čelo vlny tedy muselo tedy letět vpřed průměrnou rychlostí 758 km/h (zpočátku nepochybně i rychlostí vyšší). Jde zhruba o takovou rychlost, jíž dnes cestuje většina dopravních letadel.

Vlna tsunami se na oceánu neprojevuje nijak ničivě. Pokud byste plul na lodi a tato vlna kolem vás prosvištěla, s největší pravděpodobností byste to nezaregistroval. Na videu si můžete všimnout, že hnědá zóna je zprvu široká několik kilometrů a později se roztáhne na cca 400 km.

Proč na oceánu nejsou vidět běžné vlny?

Běžné vlny na hladině jsou při pohledu z vesmíru příliš malé a vědci tedy (pravděpodobně) údaje o výšce hladiny zprůměrovali. Vlna tsunami je tedy promítnuta oproti střední hodnotě všech "běžných" údajů. Je to metoda užívaná už od 18. století, kdy se na mořskou hladinu montovala zařízení, jež měřila průměrnou hodnotu hladiny moře a k nimž se následně vztahovala zeměměřičská díla. Výškopisné údaje v ČR se kupř. vztahují k hladině Jaderského moře (konkrétně hladinoměru v Terstu, který funguje dodnes).

Zdroj: NASA