Velvyslanec Vyčítal: Tunisko se bez zahraniční pomoci neobejde. Stříbrný podnos od EU ale není zadarmo

15. srpen 2023

Zástupci EU a Tuniska nedávno podepsali dohodu o strategickém partnerství, od které si slibují jak podporu tuniské ekonomiky, tak i pomoc v boji s nelegální migrací. Může být Tunisko partnerem Evropy v potlačení ilegální migrace? Co se v Tunisku děje s migranty ze subsaharské Afriky? Velvyslanec ČR v Tunisku Jan Vyčítal v audiozáznamu ještě přiblíží, jaká je situace v Libyi, a vysvětlí, proč je pro Evropana obtížné porozumět zemím Maghrebu.

„Je nutné zdůraznit, že ilegální migrace není lokální záležitost, ale záležitost regionální nebo možná globální s tím, že směr z jihu na sever trápí Evropskou unii dlouhodobě. Členské státy tak potřebují spolupracovat nejenom s Tuniskem, ale i se všemi partnery severní Afriky, zároveň ale i se zeměmi zdrojovými, to znamená se zeměmi subsaharské Afriky,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... velvyslanec ČR v Tunisku Jan Vyčítal.

Jan Vyčítal

Zda se Tunisko skutečně stane partnerem Evropské unie ukáže čas. Obě strany si totiž nejdříve musejí přiznat, že mají problém, a teprve pak hledat nástroje, jak problém řešit. „Tunisko ale odmítá vytvářet záchytné tábory na svém území. Podepsání memoranda o partnerství zkraje července letošního roku je tak zatím pouhým otevřením dveří. Nejtěžší práce – tedy dohoda na nástrojích – nás teprve čeká.“

Pomoc ano, ale s podmínkami

Memorandum přišlo po týdnech jednání a příslibu EU poskytnout Tunisku jednu miliardu eur na pomoc s hospodářskou krizí a migrací. Je to však podmíněno reformami země, což tuniský prezident zatím odmítá akceptovat. „Situace je velmi komplikovaná. EU přichází s pomocí na stříbrném podnose a jde teď o to, zda Tunisko bude podmínky této pomoci akceptovat. Kondicionalita je tedy dalším otazníkem, jak bude dohoda a implementace konkrétních projektů vypadat,“ popisuje složitou situaci Vyčítal.

Čtěte také

Tunisko se však neohlíží jenom do Evropy, ale pomoc hledá i u svých tradičních partnerů z arabského světa. „Tunisko stále hledá svoji identitu. Každý Tunisan chce pracovat v Evropě, zároveň ale o sobě smýšlí i jako Afričan a Arab. Proto současné tuniské vedení hledá pomoc jak u EU, tak v zemích arabského světa, na východě v Libyi, na západě v Alžírsku, ale samozřejmě i v Saúdské Arábii nebo Kataru.“

Ani tyto půjčky však nejsou bez podmínek a nejsou zadarmo. „Je jasné, že Tunisko se bez zahraniční pomoci neobejde. Jak to ale bude balancovat, nikdo v tuto chvíli neví,“ nastiňuje velvyslanec.

Subsaharská migrace

Cílem migrantů ze subsaharské Afriky je v současné chvíli tuniský přístav Sfax. Pobřežní stráž vylovila u tuniských břehů jen od 1. ledna do 20. července na 900 těl utonulých migrantů. „Subsaharská migrace ale existuje v Tunisku dlouhodobě. Ze zemí subsaharské Afriky přijíždějí lidé za studiem nebo kvůli zdravotní péči. V poslední době ale narůstá fenomén organizované migrace ze strany převaděčů, což má za následek, že vzrůstá narativ jakéhosi xenofobního nastavení vůči přistěhovalcům. Jsou považováni za přítěž, za ty, kteří místním berou zdroje.“

Místní vláda a policie se snaží potyčkám mezi mladými Tunisany a migranty zabránit, zároveň se snaží bojovat proti skupinám převaděčů a zastavovat lodě s migranty. Kapacity tuniských úřadů však na tak enormní zátěž nestačí. „Tunisko bude potřebovat komplexní revizi migračního systému, zejména vízové politiky vůči zemím subsaharské Afriky, kde platí bezvízový styk. Ne všichni migranti totiž přišli do Tuniska ilegálně, ale naopak využívají legálních cest, aby dál pokračovali na sever přes moře. Situace je tedy velmi nepřehledná, velmi komplexní a podle zpráv mezinárodních organizací pro migraci velmi těžká,“ uzavírá Jan Vyčítal.

autoři: Zita Senková , Jan Vyčítal , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.