Břetislav Tureček: Tunisko bylo výkladní skříní demokracie. Kroky prezidenta jdou ale proti ní
Tuniský prezident Kaís Saíd minulý týden odvolal premiéra a na třicet dní pozastavil činnost parlamentu. Reagoval tak na masové protesty občanů proti vládě a její neschopnosti řešit epidemickou situaci. Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila krok hlavy státu za puč. Ocitá se země, kde před deseti lety začalo Arabské jaro, na křižovatce? Jaká je šance, že prezident demokratický pořádek v zemi obnoví?
„Tunisko bylo skutečně pozitivním příkladem Arabského jara, kde lidová protirežimní revolta neskončila občanskou válkou nebo masakry,“ říká v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Čtěte také
„Tehdejší prezident byl sesazen, odešel do exilu a od té doby se v Tunisku vytvořil vzácný případ demokracie. To, co teď udělal prezident, jde ale proti demokracii. Byť lidé demonstrují v ulicích, neznamená to přece, že se může sesadit parlament. Není tedy divu, že někteří v tom vidí jen určitou záminku, protože není úplně jisté, že po 30 dnech prezident zase demokratický pořádek v zemi obnoví.“
Radost jedněch, kritika druhých
Podle Břetislava Turečka jsou kroky prezidenta kontroverzní i pro samotné Tunisany. „Jedna věc je však vysvětlení, že prezident reagoval na domácí vývoj a nespokojenost občanů, druhá věc je mezinárodněpolitický rozměr.“
Čtěte také
„Dominující silou v Tunisku byla strana An-Nahda, které se na Západě říká umírněná islamistická, která ale vždy reflektovala a akceptovala, že žije v demokracii. A teď byla úplně odstavena od moci. A jsou země v regionu, jako například Saúdská Arábie, Egypt nebo Spojené arabské emiráty, které z toho mají radost.“
Dost možná se tak podle Břetislava Turečka ukazuje, že se Tunisko stává dalším kolbištěm blízkovýchodní rivality. „Na jedné straně máme autoritářské režimy jako v Egyptě nebo v Saúdské Arábii, kterým prostě vadí demokratický politický vývoj. Naopak z Turecka slyšíme kritiku, že šlo o puč, když byla demokraticky zvolená reprezentace odstavena od moci.“
Třicet dní
Tunisko bylo až doteď výkladní skříní demokracie. Do jaké míry se od demokratické cesty odklání, se ukáže po uplynutí 30denní lhůty.
„Je možné, že prezident demokratický pořádek v zemi znovu obnoví. Normální postup by ale samozřejmě byl, jsou-li lidé nespokojení, že prezident vypíše předčasné volby, a nikoli, že začne sám vládnout dekrety, sesadí klíčové ministry a podobně. Což jsou věci, které se v Tunisku teď bohužel dějí,“ uzavírá Břetislav Tureček.
Další témata rozhovoru: politická situace v Libanonu a v Egyptě; směr Íránu s novým prezidentem; budoucnost Afghánistánu.
Související
-
Tunisko jako arabská země? To je mýtus, říká český velvyslanec
Tunisko bylo vždy předpokojem Evropy, kde se střídaly velké civilizace. Třeba arabská, berberská, židovská, fénická i křesťanská. Zemi ale málem zlomili vaz před dv...
-
Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 4. srpna 2021
Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.
-
‚Tunisko zasáhlo covidové tsunami.‘ Pohled do země, kam se českým turistům nedoporučuje jezdit
„Zemi zasáhlo covidové tsunami. Míra pozitivních testů je velice vysoká, počet úmrtí přesahuje 100 za den a lůžka na jednotkách intenzivní péče jsou téměř zaplněná,“ varuje poradce tuniské vlády.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.