Břetislav Tureček: Tunisko bylo výkladní skříní demokracie. Kroky prezidenta jdou ale proti ní

4. srpen 2021

Tuniský prezident Kaís Saíd minulý týden odvolal premiéra a na třicet dní pozastavil činnost parlamentu. Reagoval tak na masové protesty občanů proti vládě a její neschopnosti řešit epidemickou situaci. Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila krok hlavy státu za puč. Ocitá se země, kde před deseti lety začalo Arabské jaro, na křižovatce? Jaká je šance, že prezident demokratický pořádek v zemi obnoví?

Tunisko bylo skutečně pozitivním příkladem Arabského jara, kde lidová protirežimní revolta neskončila občanskou válkou nebo masakry, říká v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Čtěte také

Tehdejší prezident byl sesazen, odešel do exilu a od té doby se v Tunisku vytvořil vzácný případ demokracie. To, co teď udělal prezident, jde ale proti demokracii. Byť lidé demonstrují v ulicích, neznamená to přece, že se může sesadit parlament. Není tedy divu, že někteří v tom vidí jen určitou záminku, protože není úplně jisté, že po 30 dnech prezident zase demokratický pořádek v zemi obnoví.

Radost jedněch, kritika druhých

Podle Břetislava Turečka jsou kroky prezidenta kontroverzní i pro samotné Tunisany. Jedna věc je však vysvětlení, že prezident reagoval na domácí vývoj a nespokojenost občanů, druhá věc je mezinárodněpolitický rozměr.

Čtěte také

Dominující silou v Tunisku byla strana An-Nahda, které se na Západě říká umírněná islamistická, která ale vždy reflektovala a akceptovala, že žije v demokracii. A teď byla úplně odstavena od moci. A jsou země v regionu, jako například Saúdská Arábie, Egypt nebo Spojené arabské emiráty, které z toho mají radost.

Dost možná se tak podle Břetislava Turečka ukazuje, že se Tunisko stává dalším kolbištěm blízkovýchodní rivality. Na jedné straně máme autoritářské režimy jako v Egyptě nebo v Saúdské Arábii, kterým prostě vadí demokratický politický vývoj. Naopak z Turecka slyšíme kritiku, že šlo o puč, když byla demokraticky zvolená reprezentace odstavena od moci.

Třicet dní

Tunisko bylo až doteď výkladní skříní demokracie. Do jaké míry se od demokratické cesty odklání, se ukáže po uplynutí 30denní lhůty. 

Je možné, že prezident demokratický pořádek v zemi znovu obnoví. Normální postup by ale samozřejmě byl, jsou-li lidé nespokojení, že prezident vypíše předčasné volby, a nikoli, že začne sám vládnout dekrety, sesadí klíčové ministry a podobně. Což jsou věci, které se v Tunisku teď bohužel dějí, uzavírá Břetislav Tureček.

Další témata rozhovoru: politická situace v Libanonu a v Egyptě; směr Íránu s novým prezidentem; budoucnost Afghánistánu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.