Tunisko jako arabská země? To je mýtus, říká český velvyslanec
Tunisko bylo vždy předpokojem Evropy, kde se střídaly velké civilizace. Třeba arabská, berberská, židovská, fénická i křesťanská. Zemi ale málem zlomili vaz před dvěma roky.
Češi většinou vnímají Tunisko jako muslimskou zemi. A jako takové se jí i obávají. „To je ale velký mýtus,“ upozorňuje český velvyslanec Jiří Doležel. „Musíte znát historii.“ Tunisko bylo vždy předpokojem Evropy, kde se střídaly velké civilizace. Třeba arabská, berberská, židovská, fénická i křesťanská.
„Dnešní Tunisané jsou směsicí tisíciletého vývoje. Onálepkovat je jako zemi s arabskou kulturou tak vlastně ani nejde.“ Po Arabském jaru v roce 2011, ktrému se v Tunisku říká Jasmínová revoluce, a po několika volbách se zdá, že je teď země na cestě ke správné transformaci.
Tunisko je už na tom líp
Tunisanům ale málem zlomily vaz hned dva teroristické útoky před dvěma roky. „Bylo to v muzeu Bardó a letovisku Súsa, navíc v krátkém sledu. Teroristická komanda zaútočila na turisty hlavně z Evropy. Tunisané byli opravdu zaskočeni a v šoku.“ Zemi tehdy klesl turistický ruch až o 50 %.
Už se ale vzpamatovává. I za pomoci Evropy a USA. Zcela nově „postavili“ bezpečnostní složky, vedle policie postavili na nohy taky armádu. „Ozbrojených složek je dnes na ulicích dvojnásobek, potkáte je na každém kroku,“ uklidňuje Doležel.
Zkušenosti odjinud
Před Tuniskem Doležel zastupoval Českou republiku v Kongu, tzv. africkém Bruselu. Země byla dřív součástí belgického království, kdy ji jako soukromý majetek vlastnili belgičtí panovníci. Dnes se země zmítá v ekonomických a politických problémech. Přitom by mohlo být nejbohatší zemí Afriky.
Rozlohou je to celá Evropa a Ukrajina dohromady, s bohatými nalezišti nejrůznějších prvků. Netrápí je ani nedostatek vody. „Je to zatím nevyužitý zdroj celé budoucí Afriky.“ Musí toho ale hodně zvládnout. Hlavně nemoci. Zabíjí je Ebola. A pořád tam chybí to nejdůležitější – dobré vládnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.