Velké evropské vymírání
Ptáci zemědělské krajiny mizí. Například ťuhýka obecného už nenajdete ve Velké Británii, holandská populace téhož druhu je na vymření. Z našeho území zmizel drop velký a na neblahé situaci nic nemění ani příležitostné výskyty či dokonce hnízdění dropa v ČR v posledních letech. Nemizí ovšem jen řídké a chráněné druhy, ale i druhy dosud považované za běžné. Vědci se zabývají otázkou proč tomu tak je.
Z 36 běžných polních druhů ptáků jich 18 v Evropě ubývá, 6 je stabilních a jen 7 jich přibývá. Celkový obraz o situaci v Evropě nám podává tzv. indikátor polních ptáků, který ukazuje, že za poslední čtvrtstoletí jsme v Evropě přišli o téměř 50 % hnízdních populací ptačích druhů charakteristických pro zemědělskou krajinu.
Pořád ještě dost běžných druhů zbývá, ale kdo se prošel na jaře po anglických nebo holandských polích, už přímo na vlastní kůži zažil, co tato čísla znamenají – skřivana tam člověk už skoro neslyší.
Ukazuje se, že ani ostatní skupiny živočichů vázaných na zemědělskou krajinu na tom nejsou lépe. I když údaje nejsou zdaleka tak přesné a rozsáhlé jako u ptáků, vypadá to, že motýli i jiní bezobratlí dopadli stejně nebo dokonce hůře než ptáci.
Je tedy nade vší pochybnost, že jsme svědky bezprecedentního úbytku celé jedné skupiny živočichů, navíc v typu krajiny, který v našem okolí převažuje. Vždyť zemědělská krajina tvoří přibližně polovinu rozlohy Evropy.
Ničíme ptákům potravu a místa pro hnízdění
Tato situace nenechala chladnými výzkumníky a zejména ti ze západní Evropy se zasloužili o to, že dnes docela dobře víme, co je příčinou úbytku polních ptáků. Je to intenzifikace zemědělství. Pod tímto termínem se skrývá množství konkrétních jevů a mechanismů, které na jednotlivé ptačí druhy působí. Většina lidí si asi pod pojmem intenzifikace zemědělství představí stále se zvyšující dávky průmyslových hnojiv nebo pesticidů, případně scelování polí do velkých lánů. Skutečnost je ovšem mnohem složitější a různorodější. Dnes se již většinou nepoužívají pesticidy, které by přímo zabíjely ptáky. Ale i moderní pesticidy, které cíleně zabíjejí jen to, proti čemu jsou namířeny (např. hmyzí škůdce či plevele), mají na ptactvo negativní vliv. Ptáci živící se hmyzem nebo semeny plevelů nemusí zahynout na otravu, stačí, když nenajdou dost potravy pro sebe či svá mláďata. Také průmyslová hnojiva nemusejí přímo zabíjet. Ale díky jejich používání rostou plodiny na polích rychle, porosty jsou příliš husté a vysoké a znemožňují ptákům život v nich.
Predátoři za to nemohou
Leckdo tvrdí, že za úbytek polních ptáků mohou predátoři, opeření i jiní. Je pravda, že mnoho druhů predátorů přibylo a někteří nadále přibývají. Přibývají ovšem ve srovnání se stavem, kdy byli dravci i šelmy hubeni na potkání a jejich stavy byly vlivem pronásledování člověkem na mnohem nižší úrovni. Dostupné výsledky výzkumu přesvědčivě ukazují, že predátoři nejsou tím hlavním. A když se výjimečně jejich působení na populace kořisti projeví, tak až jako důsledek změn v krajině.
Za to, že jedna lidská generace je svědkem prudkého mizení celé skupiny živočichů doslova před očima jsou nade vší pochybnost zodpovědné změny ve způsobu hospodaření v krajině. Když Mao Ce Tung v Číně vyhlásil v 50. letech kampaň na eliminaci zemědělského „škůdce“ vrabce polního, bylo ve jménu této doktriny zabito na 9 milionů ptáků. Na populaci vrabců se to ale nijak neprojevilo. Na druhou stranu více než 80 % pokles početnosti vrabců polních ve Velké Británii se odehrál bez toho, aniž by někdo cíleně zabil jediného vrabce.
Nefungují ochranné programy
Motorem intenzifikace zemědělství je od doby krátce po konci 2. světové války snaha zajistit soběstačnost v produkci potravin a udržet venkovské obyvatelstvo na venkově. Téměř všechny průmyslově vyspělé státy světa podporují zemědělství systémem dotací, v EU v rámci tzv. Společné zemědělské politiky (tzv. CAP „Common Agricultural Policy“). Ta ve své současné podobě podporuje intenzivní zemědělství formou přímých dotací, garantovaných cen zemědělských produktů a ochranou trhů členských zemí. Nechtěným důsledkem je ale likvidace živé přírody. A to navzdory tomu, že právě v rámci zemědělských dotací existují již delší dobu programy, které mají za cíl omezit negativní dopady zemědělství na živou přírodu a životní prostředí. Jsou to známé agroenvironmentální programy (AEP). Ty ale zjevně nefungují, jak by měly. Příčiny jsou rozmanité. Od zcela chybně a od zeleného stolu vymyšlených opatření, která nemají šanci na úspěch proto, že ignorují biologii druhů, jimž by měla pomoci, po přílišnou volnost ve výběru konkrétních činností, které má zemědělec přijímací dotace dělat, až po nedostatek financí zabraňující tomu, aby se funkční opatření rozšířila plošně po území celého státu. Zde je nutno podotknout, že přesná podoba AEP je v rukou vlád jednotlivých států a obviňování bruselských byrokratů z nekompetentnosti je laciným odváděním pozornosti od skutečných viníků. Ti v naprosté většině případů sedí v domácích vládních úřadech.
Vědci našli metody, jak dopady předpovídat
Alespoň částečnou odpověď na otázku, proč agroenvironmentální opatření nefungují, jak by měla, také přináší článek Simona Butlera a spol. (Agriculture, Ecosystems and Environment 137: 348–357) publikovaný na jaře 2010. Autoři využili metodického postupu známého jako tzv. risk assessment framework (Butler et al. 2007, Science 315, 381–384). Známe-li požadavky jednotlivých ptačích druhů na zdroje (potrava, hnízdění apod.), a známe-li, jak jednotlivé způsoby zemědělského hospodaření tyto zdroje zasáhnou, jsme schopni modelovat dopad jednotlivých způsobů hospodaření na ptáky. Tato metoda umožňuje stanovit, které aspekty zemědělského hospodaření jsou pro polní ptáky nejvíce rizikové, které země mají pro evropské polní ptáky největší význam. Umožňuje také modelovat vliv různých scénářů vývoje zemědělství na ptactvo v budoucnosti.
Výsledky studie kromě jiného ukázaly, že čím větší význam má daný stát pro evropské polní ptáky, paradoxně tím méně investuje do ochrany biodiverzity v zemědělské krajině.
Také bylo zjištěno, že více zasahují polní ptáky změny odehrávající se přímo na orné půdě než např. na okrajích polí. To by vysvětlovalo dosavadní neúspěšnost některých AEP, které jsou zaměřeny především na okraje polí a nikoliv do jejich středu.
Uslyšíme za devět let skřivany?
Zajímavý je také pohled do budoucnosti. Studie modeluje, jaké hodnoty dosáhne indikátor ptáků zemědělské krajiny k roku 2020 při různých scénářích vývoje zemědělského hospodaření v Evropě. Pokud bude zachován současný způsob hospodaření, pak lze očekávat, že hodnota indikátoru poklesne na hodnotu 50% až 41%,tj. v roce 2020 bude v Evropě méně než polovina polních ptáků, kteří zde byli v roce 1980. Ještě větší úbytek ptáků zemědělské krajiny však bude důsledkem dalšího opouštění zemědělské půdy či zrušení úhorů (v západní Evropě známé jako tzv. „set asides“). Zdaleka nejhorší dopad na polní ptáky bude mít ale další intenzifikace zemědělství v zemích střední a východní Evropy. V případě tohoto scénáře očekáváme pokles hodnoty indikátoru polních ptáků až na 30 či 39% oproti roku 1980.
Česká republika je malá a ve srovnání s jinými zeměmi se na našem území většinou vyskytuje jen zlomek evropské populace ptačích druhů vázaných na zemědělskou krajinu. ČR je ale také zemí, kde jsou stále ještě stavy polních ptáků výrazně lepší, než v zemích západní Evropy. Další bezohledná intenzifikace zemědělství je nejlepší cestou ke stavu, který dnes známe z Velké Británie či Holandska, kde třeba zpívající skřivan polní je vzácností. Státní ochranu přírody však, zdá se, ponechává tento stav chladnou. Nadále se soustřeďuje na druhy vzácné a na ochranu území v rezervacích či jinak chráněných územích. Tento typ ochrany je samozřejmě nutný, ale stejně tak je trestuhodné ignorovat to, že s podporou státních dotací mizí živá příroda z nejrozsáhlejšího typu prostředí, které nás obklopuje.
Další informace lze nalézt na:
Česká společnost ornitologická - Zpráva o stavu ptactva v ČR
Dokument, který byl publikován ve vědeckém časopise Sylvia a ve stručné podobě i ve formě letáku. Shranuje současné poznatky o početnosti a rozšíření ptáků u nás, o příčinách jejich ohrožení a krocích nutných k tomu, abychom nadále nepřicházeli o přírodní bohatství naší země. http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1892
Informace (v angličtině) o programu Evropského monitoringu běžných druhů ptáků, včetně údajů o změnách početnosti jednotlivých ptačích druhů.
Informace o dopadu zemědělství na ptáky v Evropě - http://www.birdlife.org/eu/EU_policy/Agriculture/eu_agriculture2.html.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
