Meteor o zemských měsících, mozcích dinosaurů a elektřině v rostlinách

Kolik má Země měsíců?

Pohled na Zemi z blízkosti Měsíce|foto:NASA

Zní to jako pomatená otázka. Každý na obloze vidí právě jeden Měsíc, tak proč to zpochybňovat? Jenže definice říká, že měsícem je každé přirozené těleso gravitačně vázané k planetě, které kolem ní obíhá. A protože žádný oficiální spodní limit hmotnosti ani velikosti měsíce neexistuje, můžeme za měsíc považovat i tělesa výrazně menší než Měsíc.

Jak popsal Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně, taková tělesa se na oběžnou dráhu Země opravdu dostávají. Jen tam nevydrží dlouho.

Záhada Krabí mlhoviny

Krabí mlhovina, pozůstatek supernovy z roku 1054|foto:NASA, ESA, J. Hester, A. Loll (ASU), CC0 1.0, ©

V daleké Číně si 4. červenec 1054 všimli, že na obloze září nová hvězda. Jasnost této hvězdy-návštěvnice, jak ji dávní objevitelé pokřtili, vůčihledně rostla. Zanedlouho byla vidět i za dne. Po třech týdnech začala pomalu slábnout a uprostřed dubna 1056 zcela zmizela i z noční oblohy. Dnes se na onom místě v souhvězdí Býka nachází Krabí mlhovina.

Údajně žádný kosmický objekt nepřispěl k rozvoji astrofyziky tolik jako tato mlhovina. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak byly velké mozky dinosaurů?

Dravý dinosaurus|foto:Shutterstock

Dinosaury, zejména ty největší druhy, si někdy představujeme jako tupé přerostlé hory masa. Říká se, že měli maličké mozky a doslova dlouhé vedení. Zlí jazykové tvrdí, že když začalo brontosaura něco od ocasu žrát, tak než si to uvědomil, zbyla z něho už jen půlka.

Paleontolog Vladimír Socha v Meteoru ukázal, že se v posledních letech objevují zprávy, že dinosauři mohli být naopak velmi inteligentní.

Generují rostliny elektřinu?

Talovín|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Každá rostlinná buňka má na své membráně elektrické napětí. Slouží k řízení procesů uvnitř organismu. Když je rostlina poraněná – například okusováním hmyzem – vznikne elektrický signál. Kousnutí totiž naruší buňky, ty prasknou a z jejich nitra se uvolní ionty například draslíku nebo vápníku.

Buněčnou membránu si můžeme představit jako „baterii“, náhlý únik iontů změní hodnotu napětí. Co dalšího víme o elektřině v rostlinách? To jsme si představili v rámci prázdninového cyklu Perly ze světa rostlin.

Sherlock Holmes a případ s pavouky

Rudolf Čechura: Vědecké záhady Sherlocka Holmese|foto:Royal Mail/MEGA / The Mega Agency / Profimedia

Podaří se najít poklad mrtvého muže? Druhá vědecká záhada Sherlocka Holmese a doktora Watsona ze speciální letní série Meteoru k projektu Mrazivé léto na Dvojce. Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Svatopluku Benešovi v hlavní roli sekundují Josef Abrhám, Jan Skopeček a další.

Poslouchejte jen do 28. srpna 2026.