Meteor o příčině koktání, rostlinách bez vody a akademiích věd
Poslechněte si:
- 01:10 Co způsobuje koktání?
- 10:08 Mohou žít rostliny bez vody?
- 15:55 Proč byli dinosauři tak velicí?
- 22:42 Založení Pruské Akademie věd
- Sherlock Holmes a případ s brouky
Hovoří genetik Jan Pačes nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.
Co způsobuje koktání?
Vybavujete si britského krále Jiřího VI.? Jeho snaha o zbavení se koktání byla zfilmována a oceněna čtyřmi Oskary. Králova řeč se film jmenuje. Ukazuje snahu naučit krále číst projev do rozhlasu a při tom se nezadrhávat.
Čtěte také
Velkou trpělivost musel prokázat jeho učitel. Opravdu to nebylo snadné. Faktem je, že koktání v určité fázi vývoje postihuje až 5 % dětí, ale většina z toho bez problémů tzv. „vyroste“. Nicméně pohled vědy na příčiny koktání se velmi změnil, jak nám potvrdil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Mohou žít rostliny bez vody?
Bez vody se běžná rostlina neobejde ani pár dní. Buňky ztrácejí tvar, zastaví se metabolismus a tkáně odumírají. Jenže existují výjimky. Říká se jim „rostliny vzkříšení“.
Jedním z nejznámějších druhů je vraneček šupinatý, který roste v suchých oblastech Severní Ameriky. Jak se dokáže obejít bez vody a pak se vrátit do původní kondice? To jsme si řekli v cyklu Perly ze světa rostlin.
Proč byli dinosauři tak velicí?
Velké mohutné tělo, dlouhý krk i ocas. Čtyři masivní nohy. Obrovské rozměry brontosaura a dalších tzv. sauropodních dinosaurů dodnes udivují. Hmotnost až 40 tun, délka až 30 metrů. Svými rozměry budili respekt, ale nutně museli být zároveň dost neobratní.
Proč se jim vyvinula tak velká těla? Byla to evoluční výhoda nebo spíš nehoda? Vědci podrobně prozkoumali fyzické parametry dinosaurů a přicházejí s několika vysvětleními. V Meteoru o tom hovořil publicista Vladimír Socha.
Založení Pruské Akademie věd
Nejvýznamnější německy mluvící učenec své doby Gottfried Wilhelm Leibniz přes 30 let jezdil z panství na panství a agitoval. Nakonec se zviklat nechal vlivný braniborský kurfiřt, který se právě chystal korunovat sám sebe na pruského krále Fridricha I.
Ten se v zájmu své budoucí velikosti 11. července 1700 milostivě uvolil založit v Berlíně Královskou pruskou akademii věd, která velmi pomohla rozvoji vědy. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Sherlock Holmes a případ s brouky
Třetí vědecký případ Sherlocka Holmese a doktora Watsona ze speciální letní série Meteoru. Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Jakou roli ale mohou hrát ve zločinu obyčejní brouci? To ukáží Svatopluk Beneš jako Sherlock Holmes a Jaromír Spal jako dr. Watson.
Poslouchejte jen do 4. září 2026.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
