Václav Cílek: S ekologií špatně zacházejí monoteistická náboženství. A nejméně islám

Ekologie

„Aby my jsme se měli lépe, přenesli jsme utrpení na moře, na zvířata.“ Úvaha o ekobuddhismu, ekologické karmě a vychýlené rovnováze šťastného světa.

Strašák klimatických změn stále většinu lidí netrápí. „Pokud třetina Čechů žije od výplaty k výplatě, strašení klimatickými změnami vnáší do společnosti jen další stresy,“ hledá vysvětlení geolog Václav Cílek. Rozhodl se proto podívat, jak k ekologii přistupují různá náboženství.

„S ekologií špatně zacházejí monoteistická náboženství. A nejméně islám. V encyklopediích o islámu heslo ekologie nebo příroda prakticky vůbec neexistuje. Perský islám naopak má ráj, ten už má zahradu. Tam už je nějaký přírodní prvek poměrně silný,“ popisuje. Nejdále prý v ekologii došli buddhisti.

Ekologický buddhismus

„Buddhisté tvrdí, že všechno ve světě je propojené. Ono to hodně odpovídá současným biochemickým cyklům prvků: uhlík může být ve vápenci, v mořské řase, rozpuštěný ve vzduchu, ve vodě, může být prakticky všude.“ Druhá základní myšlenka je, že všechny bytosti mají být šťastné.

„A jaká je definice bytosti? Jsou to stromy (to je i františkánské pojetí), houby, korály, skály, řeky. Takže snaha ekobuddhisty spočívá v tom, že základ světa musí být šťastný.“ Buddhisti se podle Cílka k ekologii vyjadřují proto, že třeba v Tibetu se klimatické změny odehrávají přímo před jejich očima.


Václav CílekKaždé dva roky vychází zpráva Living Planet. Ta poslední z roku 2014 konstatovala, že na světě žije asi 52 % druhů zvířat, které žily v roce 1970. Jak je víc lidí, zmenšili jsme prostor pro přírodu.

Ať trpí zvířata!

„Vidí, jak jim ubývají horské ledovce. V Himálajích mají jezera hrazená permafrostem. Jak se otepluje, hráze začínají povolovat a tu a tam se údolími ženou obrovské záplavové vlny.“ Berou to tak, že „aby my jsme se měli lépe, přenesli jsme utrpení na moře, na zvířata. A tím jsme vychýlili rovnováhu šťastného světa.“