Václav Bělohradský: Problém Evropské unie spočívá v osovém myšlení. To už mělo být dávno překonané

Francie a Německo se v Cáchách zavázali k těsnější spolupráci a společnému postupu v ekonomických otázkách, obraně, zahraniční politice nebo integraci příhraničních regionů. „Je to pro mne špatné znamení,“ říká v pořadu Jak to vidí filozof Václav Bělohradský. Oponuje tak názoru britské BBC, že dohoda vpustí do Evropské unie závan čerstvého vzduchu.

Osové myšlení by mělo být minulostí

„Bilaterální dohoda tohoto typu uvnitř Evropské unie je v podstatě rozbíječská, nebo je tak aspoň vnímaná. Proces evropského sjednocování je především smíření mezi Francií a Německem. Po celou dobu byly tyto dvě země jakousi osou Evropské unie, ale v roce 2019 už to tak být nemůže.“ Podle Bělohradského problém spočívá právě v tom „osovém myšlení“, kterého se musíme zbavit.

Těžko si představit, že ostatní členové Evropské unie budou tuto dohodu vnímat jinak než jako znovuustavení té osy, o které jsme si mysleli, že už je překonaná. Ta měla logiku v určité fázi evropského sjednocování, ale dneska je evropské sjednocování otázkou nás všech členů.
Václav Bělohradský

V Evropské unii chybí důvěra

Současnou dohodu nemůžeme podle Václava Bělohradského srovnávat s dohodou Elysejskou smlouvou, kterou v roce 1963 podepsali Charles de Gaulle a Konrad Adenauer|foto: CC BY-SA 3.0, uživatel: Gnotype

„To, co nejvíc v současné době chybí v Evropské unii, je důvěra. A myslím, že tato bilaterální dohoda k růstu vzájemné důvěry rozhodně nepřispěje,“ dodává s tím, že například veřejné mínění v Itálii je poprvé v dějinách většinově pro vystoupení z eurozóny a možná i z Evropské unie. Na vině je především krize eurozóny, která není v rovnováze. Především pro jižní evropské státy představuje nebývalou zátěž.

Další témata rozhovoru: Co ovlivňuje napjaté vztahy mezi Francií a Itálií? Co ze společenských problémů média přehlížejí? Jak učit moderní dějiny? Proč jsou fake news relativním pojmem? V čem spočívá demokratičnost společnosti?