Marie Čermínová: Toyen. Kristýna Frejová, Jan Meduna a Jan Vondráček v dokudramatu ze série Příběhy slavných

9. listopad 2025, aktualizováno

Předválečná Praha ji znala jako elegantní dámu, jedinou ženu v Devětsilu. Přitahovala oči mužů, jí se líbily i ženy. Pseudonym jí pomohl zamést stopy po minulosti. Jako by neexistovala její rodina nebo rok práce v továrně na mýdlo. V „hanbárnách“ prý překonala i Adinu Mandlovou. Marie Čermínová (21. 10. 1902–9. 11. 1980), Toyen, žena v mužském obleku, ale taky „dívka úpějící pod tíhou bestie Štýrského“, jejiž obrazy se prodávají za miliony… Dokudrama s hudbou Apocalyptiky.

Účinkují: Kristýna Frejová, Jan Meduna a Jan Vondráček
Napsal: Josef Vomáčka
Režie: Bela Schenková
Premiéra: 14. 10. 2016

Jindřichem Štýrským se poznala jako 20letá studentka UMPRUM se na Korčule. Do Prahy se vrátili spolu. Ona už jako Toyen. Školu vystřídal bohémský život. Nasadili ďábelské tempo, nové vnímání, alkohol.

Erotická revue

Po úspěšné výstavě na Bazaru moderního umění v Rudolfinu se stala první dámou českého umění. Senzaci vzbudila Erotická revue, kterou od roku 1930 vydával „nemravný šiřitel pornografie“ Štýrský. Texty Nezvala, Halase, Seiferta a dalších iustrovala hlavně Toyen.

Toyen: Zděšení

Hanbárny a detektivky

A podobně „senzační“ byla i Broukova edice Jednadvacet, 21 erotických grafik Toyen pro naivní manžele. Prostě všechny vzrušovaly její erotické kresby. V „hanbárnách“ prý překonala třeba i Adinu Mandlovou.

Čtěte také

Později se od erotických symbolů přesunula ke kostrám, rozpadajícím se tělům, mrtvým zvířatům, kterými plnila obálky válčených detektivek. Už jako členka Skupiny surrealistů odjela v roce 1925 do Paříže, kde začala nejkrásnější léta. 

Artificielismus

Se Štýrským vystavovali všude, kde je chtěli. V jejich ateliéru se zrodil i úplně nový umělecký směr: artificielismus (ztotožnění malíře a básníka). Po roce 1935 se ale jejich cesty pomalu rozcházely.

Čtěte také

Co měla s nácky?

Štýrský pil, bral drogy, ona poznala básníka Jindřicha Heislera. Její kresby jeden čas „živily“ všechny tři. Za války pil Štýrský ještě víc. Heisler zase odmítal nosit židovskou hvězdu. Toyen ho ukrývala ve své pražské garsonce, kde navíc bydlela i se sestrou. Žil (a přežil) ve vaně. O ní si ale lidi šuškali, že s „těmi nácky“ musí něco mít.

Emigrace

V březnu 1942 Štýrský zemřel. Ona se po válce stala symbolem tvůrčí svobody. Zatímco její přátelé se z kaváren přesunuli na schůze, ona s Heislerem v březnu 1947 odjela do Paříže a už se radši nevrátila. Pracovala do poslední chvíle. Zemřela v Paříži 9. listopadu 1980. U nás se na ni mělo zapomenout.

autoři: lup , Josef Vomáčka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.