V „hanbárnách“ prý překonala i Adinu Mandlovou. Příběhy slavných: Toyen

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Toyen

V titulní roli Kristýna Frejová. S hudbou skupiny Apocalyptica a bohatou fotogalerií.


Účinkují: Kristýna Frejová, Jan Meduna a Jan Vondráček
Napsal: Josef Vomáčka
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016. Premiéra

Předválečná Praha ji znala jako elegantní dámu, jedinou ženu v Devětsilu. Přitahovala oči mužů, jí se líbily i ženy. Pseudonym jí pomohl zamést stopy po minulosti. Jako by neexistovala její rodina nebo rok práce v továrně na mýdlo.

Bestie Štýrský

Jako 20letá studentka UMPRUM se na Korčule poznala s Jindřichem Štýrským. Do Prahy se vrátili spolu. Ona už jako Toyen, žena v mužském obleku, ale taky „dívka úpějící pod tíhou bestie Štýrského“. Školu vystřídal bohémský život. Nasadili ďábelské tempo, nové vnímání, alkohol.

Erotická revue

Po úspěšné výstavě na Bazaru moderního umění v Rudolfinu se stala první dámou českého umění. Senzaci vzbudila Erotická revue, kterou od roku 1930 vydával „nemravný šiřitel pornografie“ Štýrský. Texty Nezvala, Halase, Seiferta a dalších iustrovala hlavně Toyen.

Hanbárny a detektivky

A podobně „senzační“ byla i Broukova edice Jednadvacet, 21 erotických grafik Toyen pro naivní manžele. Prostě všechny vzrušovaly její erotické kresby. V „hanbárnách“ prý překonala třeba i Adinu Mandlovou. Později se od erotických symbolů přesunula ke kostrám, rozpadajícím se tělům, mrtvým zvířatům, kterými plnila obálky válčených detektivek.

Toyen (Marie Čermínová) 1902 - 1980, Úděs, 1937, olej, plátno, 77 x 74 cm, Národní galerie v Praze

Artificielismus

Už jako členka Skupiny surrealistů odjela v roce 1925 do Paříže, kde začala nejkrásnější léta. Se Štýrským vystavovali všude, kde je chtěli. V jejich ateliéru se zrodil i úplně nový umělecký směr: artificielismus (ztotožnění malíře a básníka). Po roce 1935 se ale jejich cesty pomalu rozcházely.

Co měla s nácky?

Štýrský pil, bral drogy, ona poznala básníka Jindřicha Heislera. Její kresby jeden čas „živily“ všechny tři. Za války pil Štýrský ještě víc. Heisler zase odmítal nosit židovskou hvězdu. Toyen ho ukrývala ve své pražské garsonce, kde navíc bydlela i se sestrou. Žil (a přežil) ve vaně. O ní si ale lidi šuškali, že s „těmi nácky“ musí něco mít.

Emigrace

V březnu 1942 Štýrský zemřel. Ona se po válce stala symbolem tvůrčí svobody. Zatímco její přátelé se z kaváren přesunuli na schůze, ona s Heislerem v březnu 1947 odjela do Paříže a už se radši nevrátila. Pracovala do poslední chvíle. Zemřela v Paříži 9. listopadu 1980. U nás se na ni mělo zapomenout.