V Evropě to s konzumací masa přeháníme. Má to dalekosáhlé ekologické dopady, upozorňuje antropoložka jídla
Jídlo pro radost, to je titul knihy Evy Ferrarové. Co si, podle ní o nás budou říkat budoucí antropologové jídla? „Troufla bych si tvrdit, že nebudou říkat nic, protože žádní nebudou. My všechno sníme, zničíme a pravděpodobně nebude co jíst. Ale hypoteticky by mohli nazvat naší epochu jako dobu masovou.“ Cítí ona sama z jídla radost? Jsme v jídle manipulovaní? Zabývali se lidé odpradávna tím, co jíst a nejíst? A jak se témata zdraví a jídla prolínají historií?
„Myslím, že u nás v Evropě to s konzumací masa přeháníme. Má to dalekosáhlé ekologické dopady a má to pochopitelně i morální stránku věci. Naši předkové jedli maso jen ve svátek,“ upozorňuje odbornice a pedagožka.
Většina antropologů jídla se podle Evy Ferrarové shoduje na tom, že jíme to, co velký průmysl chce, abychom jedli. „A velký průmysl si platí média proto, aby nám říkala, co jíst máme.“
Jak zasahuje globalizace do našich talířů? „Jídlo je součástí naší kulturní identity a mě leká představa, že bychom měli na světě jednu kulturu. Měli bychom si podržet diverzitu a ctít pravidlo, že jíme to, co nám doma roste nebo co chováme a to, co si musíme nechat dovážet za drahé peníze a s obrovskou uhlíkovou stopou, si dáme jen občas, abychom ochutnali něco jiného,“ uzavírá antropoložka jídla Eva Ferrarová.
Související
-
Expedice za zvířaty, která (ne)jíme
Expedice tentokrát míří do historie i budoucnosti gastronomie a částečně i do světa etiky, ekologii a kulturní antropologie. Řeč totiž bude o mase.
-
Špatné stravování dospělých je špatným příkladem pro děti, upozorňuje pediatr Petr Tláskal
Je snídaně důležitá? „Pokud nesnídáte, vede to k dietním prohřeškům. Snídaně je velmi důležitá a má spojitost s obezitou u dospělých i dětí,“ radí odborník na výživu.
-
Co dát dětem na svačinu? Hlavně ať je to skutečné jídlo, radí odbornice na výživu
S novým školním rokem si řada rodičů klade otázku, co dávat dětem na svačinu, aby to bylo nejen chutné, ale také zdravé. Odpověď je jednoduchá. Musí to být skutečné jídlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.