V Evropě to s konzumací masa přeháníme. Má to dalekosáhlé ekologické dopady, upozorňuje antropoložka jídla

13. říjen 2023

Blízká setkání

Jídlo pro radost, to je titul knihy Evy Ferrarové. Co si, podle ní o nás budou říkat budoucí antropologové jídla? „Troufla bych si tvrdit, že nebudou říkat nic, protože žádní nebudou. My všechno sníme, zničíme a pravděpodobně nebude co jíst. Ale hypoteticky by mohli nazvat naší epochu jako dobu masovou.“ Cítí ona sama z jídla radost? Jsme v jídle manipulovaní? Zabývali se lidé odpradávna tím, co jíst a nejíst? A jak se témata zdraví a jídla prolínají historií?

„Myslím, že u nás v Evropě to s konzumací masa přeháníme. Má to dalekosáhlé ekologické dopady a má to pochopitelně i morální stránku věci. Naši předkové jedli maso jen ve svátek,“ upozorňuje odbornice a pedagožka.

Většina antropologů jídla se podle Evy Ferrarové shoduje na tom, že jíme to, co velký průmysl chce, abychom jedli. „A velký průmysl si platí média proto, aby nám říkala, co jíst máme.“

Jak zasahuje globalizace do našich talířů? „Jídlo je součástí naší kulturní identity a mě leká představa, že bychom měli na světě jednu kulturu. Měli bychom si podržet diverzitu a ctít pravidlo, že jíme to, co nám doma roste nebo co chováme a to, co si musíme nechat dovážet za drahé peníze a s obrovskou uhlíkovou stopou, si dáme jen občas, abychom ochutnali něco jiného,“ uzavírá antropoložka jídla Eva Ferrarová.

autoři: Tereza Kostková , eh