Expedice za zvířaty, která (ne)jíme

26. únor 2022

Expedice

Expedice tentokrát míří do historie i budoucnosti gastronomie a částečně i do světa etiky, ekologii a kulturní antropologie. Řeč totiž bude o mase. Hosty Expedice jsou kurátorka Lucie Kubásková z Národního zemědělského muzea, ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša a zakladatelem prvního start-upu WormUP, který se věnuje produkci hmyzu k jídlu, Libor Sloupenský.

Máme období masopustu a právě začátek roku až do konce masopustu před Popeleční středou byl pro naše předky od středověku až do 20. století obdobím hojnosti a konzumace masa. A maso, resp. živočišný tuk a živočišnou bílkovinu člověk od pradávna získával především zabíjením a pojídáním zvířat.

Jiný kraj, jiný mrav

To se dělo na celé planetě. Ovšem zvířata, která člověk zabíjel nebo lovil a poté v různých formách konzumoval, se diametrálně lišila. A to, co bylo součástí běžného asijského jídelníčku, by například Evropané nikdy nepozřeli. A naopak. Třeba v Evropě tolik oblíbené vepřové by zase nejedli obyvatelé muslimské části světa.

Převládne nakonec etický apel na to, že máme brát zvířata jako společníky na planetě a jejich zabíjení za účelem konzumace je barbarský přežitek?|foto:Fotobanka Pixabay

Co všechno rozhoduje o tom, která zvířata máme běžně na talíři a která jsou pro nás nemyslitelná? Jak to měli naši předkové? Proč zabíjíme a konzumujeme i zvířata, o nichž je prokázáno, že jsou vysoce inteligentní? Dokázali bychom pojídání vyšších obratlovců nahradit konzumací hmyzu?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková