Expedice za zvířaty, která (ne)jíme
Expedice tentokrát míří do historie i budoucnosti gastronomie a částečně i do světa etiky, ekologii a kulturní antropologie. Řeč totiž bude o mase. Hosty Expedice jsou kurátorka Lucie Kubásková z Národního zemědělského muzea, ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša a zakladatelem prvního start-upu WormUP, který se věnuje produkci hmyzu k jídlu, Libor Sloupenský.
Máme období masopustu a právě začátek roku až do konce masopustu před Popeleční středou byl pro naše předky od středověku až do 20. století obdobím hojnosti a konzumace masa. A maso, resp. živočišný tuk a živočišnou bílkovinu člověk od pradávna získával především zabíjením a pojídáním zvířat.
Jiný kraj, jiný mrav
To se dělo na celé planetě. Ovšem zvířata, která člověk zabíjel nebo lovil a poté v různých formách konzumoval, se diametrálně lišila. A to, co bylo součástí běžného asijského jídelníčku, by například Evropané nikdy nepozřeli. A naopak. Třeba v Evropě tolik oblíbené vepřové by zase nejedli obyvatelé muslimské části světa.
Co všechno rozhoduje o tom, která zvířata máme běžně na talíři a která jsou pro nás nemyslitelná? Jak to měli naši předkové? Proč zabíjíme a konzumujeme i zvířata, o nichž je prokázáno, že jsou vysoce inteligentní? Dokázali bychom pojídání vyšších obratlovců nahradit konzumací hmyzu?
Související
-
Proč máme masopust? Od antického Řecka přes zvedání sukní ve středověku až k dnešnímu Hlinecku
Závěrečné dny masopustu, které právě prožíváme, pro naše předky patřily k těm nejdivočejším. Tučným čtvrtkem počínaje a masopustním úterým konče.
-
![Masopustní masky symbolizují emoce a přírodní síly. "Masky mohly vyjadřovat i třenice ve společnosti, " říká Valburga Vavřinová | foto: Fotobanka Pixabay](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/03565857.jpeg?itok=uuHduxUh "Masopustní masky symbolizují emoce a přírodní síly. "Masky mohly vyjadřovat i třenice ve společnosti, " říká Valburga Vavřinová | foto: Fotobanka Pixabay")
V Itálii a ve Francii se o masopustu i prali. U nás byl relativně poklidný, říká historička
Ve svých knížkách se zabývá lidovými zvyky, obyčeji a pověstmi. Řada z nich se vztahuje i k masopustu a Velikonocům. Zkoumala i své netradiční jméno.
-
Omeletky Haliny Pawlowské: O lásce a masopustním veselí
Omeletky mají dnes rafinovanou náplň. Je to láska orestovaná masopustním kořením. A protože je v únoru stále ještě zima, přijde vhod recept na křenovou polévku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
