„Uspávání prohlubuje vztah mezi rodičem a dítětem.“ Spánková antropoložka Lenka Medvecová Tinková boří zažité mýty o dětském spánku
‚Neberte si dítě do postele, jinak už nebude chtít spát samo!‘ Tuhle radu slyšel asi nejeden rodič. Angličtina dokonce ani nezná pojem „uspávání“. Jak to ale se spánkem dětí je ve skutečnosti? „Uspávání je naše kulturní dědictví, které bychom si měli chránit. A společný spánek a kontakt jsou zakladní potřebou miminek,“ říká v Blízkých setkáních spánková antropoložka, jedna z pouhých tří odborníků tohoto zaměření na světě.
Jeden z jejích výzkumů se věnoval právě večerním rituálům. „Motivace rodičů, proč děti uspávají, bývá různá. Mnozí to považují za přirozenou součást rodičovství – sami to zažili v dětství a mají na to hezké vzpomínky. Často také pomáhají aktivnějším dětem, aby se večer zklidnily,“ popisuje odbornice.
Podle ní má uspávání důležitý význam i u starších dětí. „Celý den tráví ve školce nebo škole, a večer se s rodiči znovu propojí. Když se ztiší domácí ruch, děti konečně mají prostor mluvit o tom, co je trápí, čeho se bojí, nebo s čím potřebují pomoct. Z mého výzkumu vyplývá, že právě při uspávání si děti často urovnávají myšlenky a že tento společný čas prohlubuje vztah mezi rodičem a dítětem,“ uzavírá Lenka Medvecová Tinková v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
