Uklouzli jste na sněhu či náledí? K odškodnění vám může dopomoct fotografie chodníku či bot
Ledovka trápí v zimě nejenom řidiče, ale i chodce. Kdo může za škody na zdraví nebo majetku, přihodí-li se úraz vlivem sněhu nebo náledí? Kdo zodpovídá za údržbu chodníků v zimě? A na co při podání žádosti o odškodnění nezapomenout?
„Už osm let zodpovídá za údržbu chodníků vlastník nebo správce komunikace. Bývá to obvykle město, obec a jimi pověřený subjekt. Majitel nemovitosti, která přiléhá k chodníku, to tedy není, pokud není chodník v jeho vlastnictví, což ale nebývá ve městě nebo v obci,“ vysvětluje vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Petr Šmelhaus.
Dobré je však podle něj si uvědomit, že není v silách města ani obce, vyskytne-li se ledovka nebo sníh, všechno ihned dokonale uklidit. „Chvíli to trvá, proto během prvních momentů bychom měli být schopni se o sebe postarat sami, i když samozřejmě odpovědnost obce tam stále zůstává. Dobré je třeba vyzbrojit se holemi, dobrou obuví, případně nějakou dobu nevycházet.“
Fotka jako důkaz
Pokud už se úraz stane, v první řadě je potřeba zraněnému pomoct, tedy zavolat záchranku. Dobré je ale podle Šmelhause zajistit i důkazy, aby byly jasné okolnosti, za kterých se úraz stal.
„Může to být třeba fotografie chodníku, ale i bot postiženého, aby bylo jasné, že nevyšel do ulic třeba jen v gumových pantoflích. Stejně jako vozidla i chodci totiž mají povinnost přizpůsobit chůzi stavu komunikace.“
Odškodnění za škodu či úraz
Odškodnění je však možné žádat i v případech, kdy nedojde vlivem uklouznutí k úrazu, ale k poškození věci, kterou měl poškozený u sebe, typicky pracovní počítač či mobilní telefon. „I tady má odpovědnost správce komunikace nebo vlastník. Pokud by tam byl důvod k tomu, aby jej odškodnili kvůli úrazu, je tam nepochybně i důvod, aby jej odškodnili kvůli škodě na jeho věci.“
Žádost o odškodnění je však dobré podle Šmelhause neodkládat, i když se práva promlčují v tříleté promlčecí lhůtě. „Pokud to člověk udělá co nejdříve, je schopen si mnohem lépe zajistit svědky. Ze znalosti povětrnostní situace bude zjevné, jak k úrazu či škodě mohlo dojít. Velmi bych proto doporučoval věc neodkládat, protože důkazní situace pak může být horší.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.