Tomáš Zima: Paradox 17. listopadu

Svátek 17. listopadu je svátkem dvojjediným. Připomíná události ze 17. listopadu 1989 na Albertově, které se pokládají za začátek sametové revoluce. Ale i ty z roku 1939 v Ruzyni, kdy bylo nacisty bez rozsudku zastřeleno 9 vůdců studentských hnutí.

„S připomínáním těchto událostí se začalo po roce 89,“ připomíná profesor Tomáš Zima. „17. listopad se ale slavil ještě před rokem 1989 jako Mezinárodní den studenstva. Po roce 89 se ale na toto spojení zapomnělo. Protože to mělo tu nálepku Socialistického svazu mládeže,“ myslí si Zima.

Mezinárodní den studentstva

„Je to zase neznalost dějin našich politiků, kteří tuto minulost odtesávali. Protože Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně zástupci asi 50 zemí světa. Právě na počest obětí českých studentů-vysokoškoláků, kteří padli na počátku druhé světové války.“

Svaz bojovníků za svobodu a další instituce chtějí, aby se spojení Mezinárodní den studentstva navrátilo zpět k novodobému pojmenování Den boje za svobodu a demokracii. „A já jsem jednoznačně pro. Protože takto to historicky vzniklo.“

Nevědomost studentů

Za to, že ani 25letí studenti VŠ často nevědí, co se stalo 17. listopadu, viní Zima jednak obecnou vzdělanost, ale i to, že málo připomínáme historické milníky ČR. „Je to i role médií. Podívejte se, jaké pořady veřejnoprávní média produkují.“

Rozhodující podle Zimy není jen počet pořadů o historii, ale taky vysílací čas a kanál, kde se vysílají. Podobně se 11. listopad spojuje výhradně se Svatomartinskou tradicí a svátkem mladého vína a zapomíná se, že je to i den válečných veteránů.

Jaký postoj mají dnešní vysokoškoláci ke společnosti? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.