Tomáš Zima: Paradox 17. listopadu

17. listopad 2015

Studenti VŠ dnes často bohužel netuší nic o historii, která se pojí s dnešním státním svátkem. Ale nejsou jediní. Jeho historii už jednou úmyslně „zapomněli“ politici.

Svátek 17. listopadu je svátkem dvojjediným. Připomíná události ze 17. listopadu 1989 na Albertově, které se pokládají za začátek sametové revoluce. Ale i ty z roku 1939 v Ruzyni, kdy bylo nacisty bez rozsudku zastřeleno 9 vůdců studentských hnutí.

„S připomínáním těchto událostí se začalo po roce 89,“ připomíná profesor Tomáš Zima. „17. listopad se ale slavil ještě před rokem 1989 jako Mezinárodní den studenstva. Po roce 89 se ale na toto spojení zapomnělo. Protože to mělo tu nálepku Socialistického svazu mládeže,“ myslí si Zima.

Mezinárodní den studentstva

„Je to zase neznalost dějin našich politiků, kteří tuto minulost odtesávali. Protože Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně zástupci asi 50 zemí světa. Právě na počest obětí českých studentů-vysokoškoláků, kteří padli na počátku druhé světové války.“

Svaz bojovníků za svobodu a další instituce chtějí, aby se spojení Mezinárodní den studentstva navrátilo zpět k novodobému pojmenování Den boje za svobodu a demokracii. „A já jsem jednoznačně pro. Protože takto to historicky vzniklo.“

Nevědomost studentů

Za to, že ani 25letí studenti VŠ často nevědí, co se stalo 17. listopadu, viní Zima jednak obecnou vzdělanost, ale i to, že málo připomínáme historické milníky ČR. „Je to i role médií. Podívejte se, jaké pořady veřejnoprávní média produkují.“

Rozhodující podle Zimy není jen počet pořadů o historii, ale taky vysílací čas a kanál, kde se vysílají. Podobně se 11. listopad spojuje výhradně se Svatomartinskou tradicí a svátkem mladého vína a zapomíná se, že je to i den válečných veteránů.

Jaký postoj mají dnešní vysokoškoláci ke společnosti? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: zis , Tomáš Zima , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.