Tlaková níže rekord nepřekonala. I tak byla výjimečná
Koncem ledna u nás výrazně poklesl tlak vzduchu a meteorologové očekávali, že překoná rekord z roku 1989. To se sice nestalo, ale i tak jsme v Meteoru pátrali po původu tlakových níží.
Příspěvky v Meteoru 21. 2. 2015
01:17 Co ovlivňuje atmosferický tlak
10:56 Záhada výbuchu sodíku ve vodě vyřešena
26:22 Člověk na pokraji vyhynutí
36:55 Jaké vlastnosti by měl mít dobrý vědec
43:41 Opice a avatarské ruce
46:57 Zlatý věk matematiky
50:19 Co víme o schizofrenii
Pokles tlaku vzduchu koncem ledna 2015 byl opravdu výrazný. Během dvou dnů tlak klesl až o 45 hektopascalů (hPa). Nejnižší hodnotu naměřili meteorologové v Chebu: 973 hPa. K dosažení absolutního minima scházelo pouhých 7 hPa. Minimum má přesnou hodnotu 967,3 hPa a je z 26. února 1989. Přitom normální atmosferický tlak v tuto dobu je asi 1013 hPa.
Neobvyklá příčina poklesu
„Nezvykle nízké hodnoty tlaku vzduchu jsou u nás obvykle spojené s přechody poměrně malých, ale hlubokých a rychlých tlakových níží severně od nás,“ vysvětluje meteorolog Martin Novák, „tentokrát ale za vše mohla velmi rozsáhlá tlaková níže jménem Mischka. Její střed ležel v blízkosti norských břehů. Tlak tam klesal pod 955 hPa.“
Jména tlakovým výším a nížím přiděluje Svobodná univerzita v Berlíně. Vydělává si tím na výzkum a meteorologická měření. Mají na to jakýsi pořadník: zaplatíte poplatek, požadované jméno je dopsáno na seznam a čeká, až přijde na řadu. A když máte štěstí, vyjde na vás tak výrazný útvar, jakým byla právě tlaková níže Mischka. Ta byla mimochodem pojmenovaná po maskotovi moskevské olympiády z roku 1980. Meteorologové pak do map místo středu tlakové níže kreslili medvídka Mišku.
Proč se tlak mění
Atmosférický tlak říká, jak na nás v každou chvíli tlačí vzduch, který je nad námi. Je tedy logicky výrazně závislý hlavně na nadmořské výšce. „Když jsme někde nízko, máme nad hlavou vyšší sloupec vzduchu, než kdybychom byli třeba někde na horách,“ říká Martin Novák, „a více vzduchu znamená větší tíhu. Po celé planetě platí, že tlak vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou vždy klesá.“
Aby mohli meteorologové vůbec porovnávat tlak na různých místech na Zemi, přepočítávají si jej na stejnou nadmořskou výšku. V meteorologických mapách tak najdeme tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře.
Kdyby se zemská atmosféra nehýbala, měli bychom nad hlavami stále stejný tlak. Dobře ale víme, že tomu tak není, objasňuje meteorolog:
„Hlavní roli hraje neustálý pohyb velkých vzduchových hmot. Jednoduše řečeno, když vzduch klesá, tlačí na zem více, než když stoupá vzhůru.
Svůj vliv má i teplota vzduchu. Studený vzduch má totiž vyšší hustotu. Při stejném objemu studeného a teplého vzduchu je studený těžší – a tedy i tlak studeného vzduchu je v porovnání s teplejším vyšší.“
Tlak vzduchu ovlivňuje celá řada dalších veličin: vlhkost vzduchu, zeměpisná šířka, ale třeba i tvar zemského povrchu v daném místě.
Kterým směrem se otáčí?
Tlakovou níži jde poznat velmi jednoduše na povětrnostních mapách. Je to oblast nízkého tlaku, která zabírá velikou plochu, obvykle přes hranice mnoha států Evropy.
„Když se podíváme na meteorologickou mapu, vidíme tam spojnice míst se stejným tlakem, tzv. izobary. Trochu to připomíná vrstevnice u map zeměpisných,“ popisuje Martin Novák, „nejnižší bod v údolí je v našem přirovnání střed tlakové níže.“
Kolem něj se vše doslova točí. Tlaková níže je v podstatě velký vzdušný vír roztočený otáčením Země, tzv. Coriolisovou silou. U nás na severní polokouli vzduch proudí kolem tlakové níže proti směru hodinových ručiček, kolem tlakové výše pak opačně, tedy po směru. Na jižní polokouli je to obráceně.
„Vzduch se snaží přesunout z místa s vyšším tlakem do oblasti s tlakem nižším. Při tomto pohybu na něj působí Coriolisova síla, která proudění odklání. Nižší tlak je vždy ‚po levé ruce‘ - tedy kdyby vítr nějaké ruce měl.“
Tlakové níže a výše se od sebe liší i pohyby ve svislém směru – zatímco v tlakových nížích (tentokrát už na obou polokoulích) vzduch stoupá, v tlakových výších klesá.
Mráček na barometru
Když se podíváme na barometry nabízené v obchodech, najdeme tam prakticky vždy u nízkých hodnot tlaku symboly mráčku nebo rovnou deště. Podle meteorologa Martina Nováka to v mírných a vyšších zeměpisných šířkách často platí, ale ne vždy.
„Pro tyto oblasti jsou typické tzv. frontální tlakové níže, které vznikají na rozhraní vzduchových hmot, tedy na atmosférických frontách. Tady vznikají sice ne příliš rychlé vzestupné pohyby, ale zato na velkých plochách. Tam, kde se pohyb zesílí, pak vzniká střed nové tlakové níže. A s ní je pak spojené právě počasí s velkou oblačností a se srážkami.
Srážková oblast ale není rovnoměrně rozložená. Liší se druhy srážek i jejich intenzita. Takže sázet se, že bude pršet jenom proto, že klesl tlak – to bych byl hodně špatný meteorolog.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
