Tavené sýry jsou démonizované zbytečně. Tavicí soli dobře vykompenzuje vápník, dokládá dTest

1. březen 2024

Od chvíle, kdy se v jihočeských Vodňanech začaly vyrábět tavené sýry, uplynulo už 100 let. Jejich obliba se v čase měnila, a přestože vlna největšího zájmu o ně už opadla, někteří na ně stále nedají dopustit. Spotřebitelská orgabizace dTest otestovala více než dvě desítky vzorků tavených sýrů, aby zjistila, jak jsou na tom s obsahem žádoucích i nežádoucích látek. Proč mají tavené sýry tak špatnou pověst? A proč se jich není potřeba bát?

„Tavený sýr je vynález počátku 20. století, kdy Švýcaři hledali cestu, jak dopravit své sýry přes oceán do Ameriky, aniž by se cestou zkazily. Nejprve se k tavení používala kyselina citronová, později se začaly používat tavicí soli. Právě kvůli nim ale mají tavené sýry tak špatnou pověst,“ vysvětluje na úvod redaktor časopisu dTest Jan Maryška.

Obávaný fosfor

Jako nejlepší se přitom osvědčily fosfáty. „Soli kyseliny fosforečné ale vnášejí do těla fosfor, což je sice látka, bez které organismus nemůže fungovat, ale když je jí hodně, může poškozovat ledviny anebo negativně působit na srdeční soustavu. Problém je v tom, že evropská populace získává fosfor nejenom z tavených sýrů, ale i z celé řady dalších potravin, mnohdy úplně zbytečně.“

Čtěte také

K plusům tavených sýrů lze naopak připočítat, že se dnes na rozdíl od dob minulých velmi dobře roztírají a vyrábějí se z kvalitních surovin. „Vyrábějí se z ořezů plátkových sýrů nebo ze sýrů, které komerčně nevykazují úplně ideální vzhledové vlastnosti, mají třeba méně ok nebo prasklinu. V žádném případě se ale nejedná o sýry, které by byly zkažené, nekvalitní nebo ošizené,“ popisuje redaktor dTestu.

Nejvýš přitom stojí sýry druhově pojmenované, kde smí být podle vyhlášky pouze daný jeden druh sýra a tavicí soli. Níže stojí tavené sýry bez přívlastku, které se vyrábějí z různých druhů sýrů, mléčného tuku a dalších ochucujících složek.

Výsledky dTestu:

  • Velmi dobré hodnocení si odnesly sýry Apetito Smetanové a Penny/Boni Tavený sýr klasik.
  • Zklamáním byl sýr Primátor od Madety. „Sice se prodává mezi tavenými sýry, ale protože jde o sýr s lomem a je velmi špatně roztíratelný, mezi ostatními negativně vynikal. Navíc měl velmi výraznou chuť, dosti slanou a dosti nakyslou,“ popisuje redaktor dTestu.
  • Smíšené pocity vyvol i sýr Veselá kráva, u něhož na etiketě nefigurovaly ve složení vůbec žádné tavicí soli, laboratoř je ale naměřila. „Usoudili jsme tedy, že sýr zavádějícím způsobem prezentuje své složení, čímž získává nezaslouženou výhodu před ostatními vzorky,“ vysvětluje Jan Maryška.

Dobrý sluha vápník

Do testu bylo zařazeno 26 druhů tavených sýrů s obyčejnou tučností i smetanových. Kromě měření obsahu fosfátů byl dalším velkým tématem v laboratoři i obsah vápníku. Právě proto, že u tavených sýrů se často říká, že fosfor způsobuje nerovnováhu při vstřebávání vápníku do kostí.

Test spotřebitelské organizace dTest však ukázal, že drtivá většina sýrů dokáže tavicí soli vápníkem vyvážit. „Když tedy sýr obsahuje i vápník, je defekt nerovnováhy velmi dobře vykompenzován. V tomto ohledu se tedy není třeba tavených sýrů bát,“ dodává Jan Maryška.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.