„Stejně jako Andersen jsem se celým životem prolhával,“ přiznává režisér Karel Weinlich
Legendární režisér rozhlasových pohádek v rozhovoru vzpomíná třeba, jak se z německého převýchovného tábora dostal k hitlerjugend, nebo jak se náhodou dostal k herectví.
„Vším, čím jsem byl, byl jsem rád. Ale vždycky to byla víceméně moje fantazie,“ říká režisér Karel Weinlich. „Je pravda, že rád používám bonmot: Karel Weinlich, pohádkář český. Já skutečně obdivuji a mým celoživotním vzorem byl Hans Christian Andersen. Já se s ním ztotožňuju i v jeho životní cestě.“
„On si v životě šíleně vymýšlel. On o sobě říkal tolik různých nepravd. Že byl členem různých divadel. Že byl baletním mistrem. A podobně tak i já jsem se celoživotně prolhával a v tomhle nacházím velké shody. Až na to, že on oproti mě uměl daleko víc.“
„Já se nikdy nemohl pustit do vod, kde bylo potřeba velké intelektuální zázemí. Proto byla moje nejsilnější parketa ta pohádka. Tam jsem si vystačil s fantazií. Protože kdo mě mohl tvrdit, že prcek, který leze na vrbu, vypadá jinak, než jak já si ho představuju?“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
