„Mým ideovým šéfem byl Václav Čtvrtek.“ Karel Weinlich o práci v rozhlase za normalizace

„Já jsem konfliktů se systémem měl málo. Já jsem nikdy nebyl statečnej. Vždycky jsem patřil k té drtivé většině našeho národa, která držela ústa a krok,“ přiznává režisér Karel Weinlich, kterého kromě jeho práce proslavilo i jeho 10 svateb.

Žil jsem amorálně

„Já jsem nebyl v partaji  proto, že bych nějak veřejně deklamoval svoji opozici proti straně a vládě. Naopak. Na to jsem byl příliš zbabělej. Ale mě tam nechtěli. Já vedl tak hrozně amorální způsob života, že jsem nezaručoval, že ze mě bude nový socialistický člověk.“

„Mým ideovým šéfem v rozhlase tak byl Václav Čtvrtek, fantastickej kluk, který měl na starosti školní mládež a psal ty báječný Hajaji pro děti. Ten se mě zastal, když si třeba jedna herečka stěžovala, že oslovuju herce pajduláci.“

Högerovi jsem „soudruhu“ nikdy neřekl

„Tady totiž byly všude plakáty: Říkáme si soudruhu a tykáme si! Nikdy jsem neřekl panu profesorovi Högerovi ,Soudruhuʼ ani panu profesorovi Smolíkovi. Ne. A abych se v tom nějak ztratil, říkal jsem: Tak, pajduláčkové, jdeme na to!  A tato Rudá Twiggy si stěžovala, že urážím herce.“

Dají se pohádky, které natočil, spočítat? Jak se dostal k rozhlasové režii? Je prevda, že uvažoval o studiu medicíny? Byl rebelem?