Stanislav Peleška radí - 26.5.
VODA V ZAHRADĚ I POKOJIVšichni víme, že voda v přírodě, v zahradě, v domácnosti i všude okolo nás, je nepostradatelná. Někdy s ní ale i zahrádkáři nehospodaří tak docela správně, občas i úplně opačně.
Poměrně málo problémů bývá v zahrádkách a vodou v dekoračních nádržích pro vodní nebo mokřadní rostliny. Tam je třeba důkladně zhodnotit naše podmínky, aby vyhovovaly rostlinám, estetickým účelům, případně i živočichům v oněch jezírkách. Literatury i zkušeností je dostatek a dobře dostupných.
Vážnější je situace v užívání vody k zálivce, ke hnojení rostlin, také s ohledem k ročnímu období a hlavně nárokům na krátkodobou i dlouhodobou potřebu zálivky. Některé rostliny nesmí být bez vláhy již před zimou (ovocné stromy i okrasné dřeviny, trvalky apod.). Jiné naopak mají období, kdy zalévány být nesmí (jsou to kaktusy a některé sukulenty). Tam by zimní zálivka rostlinám uškodila.
Pravidelnou zálivku musíme dodržovat u pokojových rostlin. Ty jsou na ní závislé. Tam je velký sortiment rostlin s různou náročností na vodu ve všech obdobích.
Rostliny chladnomilné (s přezimováním do +8°C) se nesmí zalévat v zimě téměř vůbec. Závisí to především na bytové teplotě a hlavně na množství světla, které je rostlině dostupné.
Druhou skupinou jsou pokojovky středně náročné, ty zaléváme opravd opětrně. Platí u nich pravidlo, že přelití je mnohem nebezpečnější než mírný přísušek.
Třetí skupinou jsou bytové pokojovky z tropických krajin. Ty potřebují pravidelnou zálivku (v propustném půdním substrátu) a s teplotou nad 20°C i dostatkem světla trvale.
Není rostlina stejná - jako ta druhá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
