Stanislav Peleška radí - 26.5.

26. květen 2010
Stanislav Peleška radí

VODA V ZAHRADĚ I POKOJIVšichni víme, že voda v přírodě, v zahradě, v domácnosti i všude okolo nás, je nepostradatelná. Někdy s ní ale i zahrádkáři nehospodaří tak docela správně, občas i úplně opačně.

Poměrně málo problémů bývá v zahrádkách a vodou v dekoračních nádržích pro vodní nebo mokřadní rostliny. Tam je třeba důkladně zhodnotit naše podmínky, aby vyhovovaly rostlinám, estetickým účelům, případně i živočichům v oněch jezírkách. Literatury i zkušeností je dostatek a dobře dostupných.

Pokojovka chladnomilná

Vážnější je situace v užívání vody k zálivce, ke hnojení rostlin, také s ohledem k ročnímu období a hlavně nárokům na krátkodobou i dlouhodobou potřebu zálivky. Některé rostliny nesmí být bez vláhy již před zimou (ovocné stromy i okrasné dřeviny, trvalky apod.). Jiné naopak mají období, kdy zalévány být nesmí (jsou to kaktusy a některé sukulenty). Tam by zimní zálivka rostlinám uškodila.

Pravidelnou zálivku musíme dodržovat u pokojových rostlin. Ty jsou na ní závislé. Tam je velký sortiment rostlin s různou náročností na vodu ve všech obdobích.

Rostliny chladnomilné (s přezimováním do +8°C) se nesmí zalévat v zimě téměř vůbec. Závisí to především na bytové teplotě a hlavně na množství světla, které je rostlině dostupné.

Druhou skupinou jsou pokojovky středně náročné, ty zaléváme opravd opětrně. Platí u nich pravidlo, že přelití je mnohem nebezpečnější než mírný přísušek.

Třetí skupinou jsou bytové pokojovky z tropických krajin. Ty potřebují pravidelnou zálivku (v propustném půdním substrátu) a s teplotou nad 20°C i dostatkem světla trvale.

Není rostlina stejná - jako ta druhá.

autor: Stanislav Peleška
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.