Řízkování pokojovek

15. únor 2012
Stanislav Peleška radí

Máme naše pokojové květiny oblíbené, počínaje muškáty (Pelargonium), čílkem (Fuchsia), kopretiny a listopadky (Chrysanthemum a Leucanthemum).

Mohou to být ale i voskovky (Hoya) a různé fíkovníky (Ficus), kávovníky (Coffea), netýkavky (Impatiens), oleandry (Nerium), pěnišníky a azalky (Rhododendron), lipky pokojové (Sparmania), řetězovky (Physostegia), tlustice (Crassula) a mnohé jiné.

Pěstební podmínky

Vesměs se jim daří v průměrných bytových podmínkách, kde bývá stálá denní teplota mezi 20 až 22°C a potřebné sluneční světlo. Přebytek vody (s bývalou letní vydatnou zálivkou) může způsobit přemokření kořenů pokojovek, pak v kořenáči není dostatek vzduchu a kořeny začnou uhnívat, listy hnědnou a to bývá konec rosltiny.

Muškáty

Končí růstový klid

Během minulé zimní doby bylo nezbytné omezení zálivky právě v závislosti na nižší pokojové teplotě a mnohem menšímu množství zimního světla. Během jarních měsíců přeneseme pokojovky do lepšího prostředí a trochu vyšší teploty a světla bude také více: prodlužuje se den.

Řízky k zakořenění

Téměř ze všech běžných pokojovek si můžeme vypěstovat a rozmnožit nové rostlinky pro letošní rok. Vybereme zdravou rostlinu, odstříhneme její vegetační vrchol o délce 5 až 10 cm s několika vrcholovými listy nebo také delší řízek rozdělíme na více asi deseticentimetrových řízků rovněž s několika listy. Takovéto řízky zasadíme do kořenáče se třemi až pěti řízky nebo do pěstebního truhlíku. Vhodná teplota je okolo 20°C a spodní teplo. Zemina v kořenáči musí být mírně živná, nepřechemizovaná, aby nové kořínky neuhnívaly z nadbytku živin, a dobře propustná. Během 5 až 7 týdnů začne normální růst a možnost rozsázení.

Výsevy a pikýrování semenáčů a řízků
autor: Stanislav Peleška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.