Řízkování pokojovek

15. únor 2012
Stanislav Peleška radí

Máme naše pokojové květiny oblíbené, počínaje muškáty (Pelargonium), čílkem (Fuchsia), kopretiny a listopadky (Chrysanthemum a Leucanthemum).

Mohou to být ale i voskovky (Hoya) a různé fíkovníky (Ficus), kávovníky (Coffea), netýkavky (Impatiens), oleandry (Nerium), pěnišníky a azalky (Rhododendron), lipky pokojové (Sparmania), řetězovky (Physostegia), tlustice (Crassula) a mnohé jiné.

Pěstební podmínky

Vesměs se jim daří v průměrných bytových podmínkách, kde bývá stálá denní teplota mezi 20 až 22°C a potřebné sluneční světlo. Přebytek vody (s bývalou letní vydatnou zálivkou) může způsobit přemokření kořenů pokojovek, pak v kořenáči není dostatek vzduchu a kořeny začnou uhnívat, listy hnědnou a to bývá konec rosltiny.

Muškáty

Končí růstový klid

Během minulé zimní doby bylo nezbytné omezení zálivky právě v závislosti na nižší pokojové teplotě a mnohem menšímu množství zimního světla. Během jarních měsíců přeneseme pokojovky do lepšího prostředí a trochu vyšší teploty a světla bude také více: prodlužuje se den.

Řízky k zakořenění

Téměř ze všech běžných pokojovek si můžeme vypěstovat a rozmnožit nové rostlinky pro letošní rok. Vybereme zdravou rostlinu, odstříhneme její vegetační vrchol o délce 5 až 10 cm s několika vrcholovými listy nebo také delší řízek rozdělíme na více asi deseticentimetrových řízků rovněž s několika listy. Takovéto řízky zasadíme do kořenáče se třemi až pěti řízky nebo do pěstebního truhlíku. Vhodná teplota je okolo 20°C a spodní teplo. Zemina v kořenáči musí být mírně živná, nepřechemizovaná, aby nové kořínky neuhnívaly z nadbytku živin, a dobře propustná. Během 5 až 7 týdnů začne normální růst a možnost rozsázení.

Výsevy a pikýrování semenáčů a řízků
autor: Stanislav Peleška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.