Správná rozhodnutí se dělají v politice až v době, kdy už nejde dělat nic jiného a v té situaci se právě nacházíme, říká Petr Robejšek

25. listopad 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00970800.jpeg

Třetí díl o soužití s islámem měl dvě neplánované části. První z důvodu nesouladu diskutujících Jana Čuříka a Benjamina Kurase skončila předčasně. Tu druhou navštívil ekonom a politolog Petr Robejšek.

Politolog, ekonom a publicista Petr Robejšek se nebál říct mnohé z toho, co bylo pro Evropu donedávna tabu. Komentuje i střet obou našich hostů. Nabízíme přepis:

Setkali se dva exponenti extrémních pozic, ani s jednou z nich nemohu úplně souhlasit. Pozice Jana Čuříka je shrnutelná pod slovo přehlížet nebezpečí a pozice Benjamina Kurase je nebezpečí přehánět.

Čtěte také

Navíc každý z nich hovořil trošku o něčem jiném. Čuřík zobecňoval na úroveň velkého množství asimilovaných muslimů a Kuras upozorňoval na menšinu extrémistů.

Já si myslím, že západní společnosti byly a budou vystaveny tlaku migrantů ze všech koutů světa. Pohyby obyvatelstva, které jsou tradiční a jsou spojené s historií lidstva, se budou spíše posilovat. A vzhledem k tomu, že se ekonomická situace v západních zemích nezlepšuje, budou se této migraci bránit.

Petr Robejšek


Teď jde o to, jakou formou to bude probíhat a jakou roli v tom bude hrát náboženství. A všimněte si, že náboženství hraje ve skutečnosti roli jen pokud jde o muslimy.

Emigranti, kteří přichází ze třetího světa, jsou ochotni se asimilovat a nejsou s nimi žádné problémy. Zatímco část muslimské populace, zejména proto, že mezi muslimy je náboženství velmi živoucí, vitální a silně zažívané, reaguje tím, že v hostitelské zemi vytváří ghetta, izoluje se a odmítá ji. Tím spíše, že muslimské náboženství a tradice islámu je velmi živoucí a velmi snadno mobilizovatelné.

Moderátorka Martina Kociánová: Jakou má souvislost ekonomická situace migrantů s radikalizací islamistů a jejich odchodu do bojů a Islámského státu?

Tak tento konkrétní případ do toho zapadá okrajově. I když je jasné, že když se mi vede špatně, mám snahu někoho vinit a někomu se pomstít. Tam je samozřejmě návaznost k motivu jít potom bojovat proti satanovi na straně Islámského státu.

Ti, kteří odcházejí z rozvinutých západoevropských států, jsou z velké části svedení, indoktrinovaní mladí muži, často vysokoškoláci, kteří jsou motivovaní a nabití energiemi mladého muže. Jsou vedeni touhou se prosadit jako muž. Jejich kultura je totiž tradičně orientovaná. Jejich mužská role je spojená s násilím a přímo s vykonáním násilí. Dokazují si mužnost ne tím, že někoho přesvědčím, ale že ho porazím v boji.

Bojovníci Islámského státu

Moderátorka: Řekněte mi, proč tento způsob dokazování svého mužství mají právě muslimové?

Je to aspekt archaické kultury, kultury, která nezažila velmi důležité etapy sociokulturního vývoje, který zažila západoevropská kultura. Ať již začneme renesancí, osvícenstvím, francouzskou revolucí, k čemuž patří samozřejmě i elementy rovnoprávnosti mezi mužem a ženou. Celkové modernity toho, co je to rodina. V muslimské kultuře přežívá archaické pojetí jak rodiny, tak kmene i pozice muže. Je to jejich přesvědčení vycházející z jejich kultury. Je to pro ně důležitější než jejich vlastní život. Odejdu do nebe, pokud padnu ve svaté válce.

Čtěte také


Nemyslím si, že lze vyloučit onu tragédii, ale nemyslím si, že nás čeká plošné ohrožení, nějaké historické porobení a ponížení evropské civilizace. To nevidím.

Moderátorka: No a co s navrátilci, kteří se vrátili do evropských zemí z Islámského státu?

Je to individuální. Pokud sleduji, že v mém okrsku skupina navrátilců vyvíjí činnost, která budí obavy, tak je radno tvrdě zasáhnout.

Pokud se vrátí a nejsou nápadní je důležité je pozorovat, protože to mohou být spící agenti, ale nevidím důvod, proč proti nim zasahovat. Jak už jsem naznačil, západní společnosti jsou někdy až nesnesitelně tolerantní, ale v tu chvíli, kdy je překonána intenzita ohrožení, reagují konsekventně a mají všechny možnosti se ubránit.

Moderátorka: Z Německa zaznělo, že se multikulturalismus přežil, co vy na to?

Já nejsem příznivec multikulturalismu. Já jsem se dokonce divil, že paní Merkelová k tomuto došla tak pozdě. Ona k tomu taky nedošla dobrovolně, protože charakterem politiků je mimo jiné i to, že se snaží potlačovat co nejdéle problémy. Potlačovat ve smyslu, že se o nich nemluví.

Německá kancléřka Angela Merkelová

To že Angela Merkelová a David Cameron přiznali, že multikulturalismus je u konce, je to jejich pozdní poznatek reálné skutečnosti. A teď zažíváme vyostření tohoto zjištění. Znamená to i to, že se západní státy začnou mnohem ostřeji bránit.


Ten strach před tím, že dojde k zásadnímu ohrožení obyvatelstva, donutí politika dělat věci, které jsou správné.

Všichni se známe, máme se rádi, všichni si rozumíme, i když mluvíme jinými jazyky, to byla filosofie, která ještě donedávna platila pro vládnutí západních států, a to ať už vysloveně nebo nevysloveně. Včetně velké Británie a Německa. Ta filosofie byla už tenkrát chybná a dnešek to jen potvrzuje.

A dokonce ti představitelé států to uznávají. A to ještě pozoruhodnější, začínají opravdu i jednat. Ale správné věci a rozhodnutí se dělají v politice až v době, kdy už nejde dělat nic jiného a v té situaci se právě nacházíme.

Ty změny jsou pomalé, ale jsou naprosto zřetelné. Podívejte se třeba na to, jak právě teď reaguje Velká Británie nebo na kampaň, kterou nastartovala australská vláda. To poselství je naprosto zřejmé: My vás tady nechceme.

Rekapitulace konce debaty Jana Čuříka a Benjamina Kurase:

Pořad jsme vysílali v úterý 25. listopadu od 18:30. Další záznamy najdete v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.