Spisovatelka Horňáková-Civade: Byla bych ráda, kdyby elitou společnosti byli lidé, kteří přemýšlí a tvoří

Lenka Horňáková Civade, česká spisovatelka žijící ve Francii a autorka historického filozofického románu Amsterodamské vigilie|foto:Milan Malíček, Právo / Profimedia

„Vždycky můžeme diskutovat o rozhodnutí jakékoli poroty, ale zdá se mi, že výběr šel ke střídmosti, zamyšlení, opravdu filozofickému postoji k životu,“ komentuje letošní volbu výherce Nobelovy ceny za literaturu Lenka Horňáková Civade. „Je velmi střídmý v slovním vyjadřování, prostorem mezi slovy vyjadřuje spoustu věcí a to je velké umění.“

Přirovnání Fosseho k Ibsenovi je ale podle ní zavádějící: „Nejsem si úplně jistá, že Ibsenův prostor je i Fosseův prostor. Já mám pocit, že spíš tíhne k Beckettovi.“ Podle ní není pro autora dobré srovnávání s kolegy, důležité je získat svůj vlastní prostor a vlastní osobnost.

Setkání dvou géniů

V nejnovější knize Amsterodamské vigilie píše Lenka Horňáková Civade o Evropě po třicetileté válce. V této době žil v Amsterodamu malíř Rembrandt van Rijn, ale také kněz, učitel a filozof Jan Amos Komenský. Co autorku vedlo ke spojení příběhů těchto dvou mužů?

Čtěte také

Formulovat nevyslovitelné. Nobelovu cenu za literaturu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse

„Komenský i Rembrandt mě doprovází už strašně dlouho. Skutečně jsou to takoví souputníci v mém životě. A najednou mezi nimi vznikl dialog. Každý z nich podle mě reprezentuje obraz a slovo.“ Právě debatu o obrazu a slově jako o způsobech vyjádření naší existence považuje autorka za součást každodenní debaty, nad kterou se ve své nové knize zamýšlí.

Román je fiktivní, ale nabízí se otázka, zda se Rembrandt s Komenským skutečně znali. „Historicky nemám vůbec žádný důkaz o tom, že se potkali. A myslím, že ani neexistuje, kromě obrazu, portrétu, který je uznán vědeckou komunitou kolem Rembrandta, že je namalován jeho rukou.“ Jde o portrét starce, který nemá název ani podpis, ale specialisté se shodují, že by mohlo jít právě o Jana Amose Komenského. „To mně stačí k tomu, abych napsala román,“ dodává Lenka Horňáková Civade. „Spisovatele vlastně nezajímá realita, ale ta možnost, ta je skvělá.“

Koho považovat za elitu národa?

Čtěte také

DVOJKA

KVÍZ: Je na Rembrandtově obrazu Komenský, nebo ne? Co všechno o Janu Amosovi víte?

Jana Amose Komenského i Rembrandta vidíme jako elity 17. století. Jaký typ lidí však můžeme označit za elity v současnosti? „Těžko soudit, zda byl Komenský skutečně považován za elitu nebo jestli jeho mecenáš, který byl největší výrobce zbraní, byl považován za elitu. My se na něj díváme nyní jako na elitu, jak na Komenského, tak na Rembrandta. Ale já mám pocit, že vždycky je tak trošku rozdíl mezi tím, co skutečně žijeme a co skutečně bylo a jak se vlastně díváme na historii.“

„Já bych byla ráda, aby to byli lidé, kteří přemýšlí, kteří tvoří,“ odpovídá Lenka Horňáková Civade na otázku, kdo nebo co tedy je elita národa. „Od elit očekáváme mnoho. Elity jsou vlastně živé hybné síly společnosti a společnost celkově od nich očekává, že vytyčí nějakým způsobem správný směr a cestu, kterou se vydat.“ Cíle elit a většinové společnosti ale nemusí být vždy totožné. „Možná, že ideální společnost je ta, která elity nemá, protože všichni nějakým způsobem pracují na tom, aby všechno bylo lepší,“ uzavírá spisovatelka.