Spisovatel Pavel Kosatík: Česko-slovenské vztahy by mohly zůstat co nejtěsnější
Ukázalo se, že česko-slovenské vztahy jsou stále vřelé. I když se projevily na pozadí smrti a pohřbu slovenského zpěváka Mira Žbirky. „Mohli jsme být konfederací,“ míní spisovatel Pavel Kosatík. A na Dvojce v pořadu Jak to vidí se vrací do roku 1992, kdy tehdejší představitelé obou zemích o rozpadu společného státu rozhodovali. Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.
Dnes má pohřeb slovenský zpěvák Miro Žbirka, který působil i v Českém rozhlase Dvojka jako moderátor pořadu Mám rád.
Jak rezonuje českou společností slovenská osobnost kulturního života? Slovenská prezidentka Čaputová se pohřbu plánuje zúčastnit osobně. Svůj vztah k umělci vyjádřila v den úmrtí: Miro Žbirka nikdy nebyl nemoderný chalan. Svetr, typické brýle a úsměv. Vždy jsem měla pocit, že vůbec nestárne. Texty jeho písní známe všichni nazpaměť. Miloval hudbu, slovenštinu, Londýn a Beatles. Díky jeho nadání zněl slovenský pop i v časech hlubokého socialismu absolutně světově.
Česko-slovenské vztahy nadále trvají
Na tvorbě hudebníka vyrostly tisíce Čechů. „Tvorba Mira Žbirky mě jako posluchače bavila,“ vyjadřuje se k hudební osobnosti spisovatel Pavel Kosatík.
Čtěte také
„Překvapilo mě, jak velice silně česká veřejnost na úmrtí slovenského umělce zareagovala.“
Lze fenomén česko-slovenských vztahů chápat tak, že vztahy jsou stále vřelé a aktuální, byť se naše cesty rozešly rozpadem Československa v roce 1993? „Přál bych si, aby česko-slovenské vztahy byly co nejtěsnější. Jsme si dva nejbližší národy ve střední Evropě,“ míní Kosatík v rozhovoru se Zitou Senkovou. Podle něj oba národy dokázaly, že umí žít odděleně. „Ale mohli bychom mít styčných ploch víc,“ navrhuje. A připomíná i rok 1992, kdy politici obou zemí společný rozchod plánovali.
Konfederace jako volné společenství dvou států
Rozdělení republiky je spojeno s jednáními, která vedl předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar.
Ti se setkali již 8. června 1992 v brněnské vile Tugendhat, kde se dohodli na rozdělení federace, a v písemné podobě tuto dohodu podepsali při další schůzce tamtéž dne 26. srpna 1992. „Fascinovala mě snadnost, s jakou se čeští politici dohodli se slovenskými,“ zmiňuje Kosatík.
Měl společný stát šanci na přežití? „To bychom se museli mentálně dostat do roku 1992, kdy se spolupráce hroutila,“ říká spisovatel v pořadu Jak to vidí. Po 40 letech komunismu jsme podle něj nebyli vyspělí, abychom rozuměli termínům, které létaly vzduchem.
A připomíná konfederaci. „Jedná se o volné společenství států, některé kompetence jsou společné a celé to uzamyká hlava státu. Tímto způsobem nyní funguje Evropská unie a mohli jsme být předchůdci. Evropa nás chválila, jak slušně jsme se rozešli. Tehdy jsme se rozešli bez krve, ale mohlo to dopadnout jinak.“
Další témata rozhovoru: jak se česká společnost loučí se slovenským zpěvákem Miro Žbirkou; jaký je význam Bedřicha Smetany v současnosti.
Související
-
Pavel Kosatík: Seifert unesl roli terapeuta národa. Škoda, že si jeho výročí lidé nepřipomínají
Uplynulo 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Výbor Nobelovy ceny u něj ocenil, že „podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Proč se už nečte?
-
Kosatík: Feri byl spouštěč. Podstatou problému je, aby se oběti nebály jít s ošklivými věcmi ven
Od vypuknutí kauzy Dominika Feriho uplynul téměř měsíc. Co je důležité, to je podle spisovatele Pavla Kosatíka atmosféra, kterou kauza ve společnosti vyvolala.
