Socioložka: Morálka politiků má být přísnější. Výkon funkce je zásadnější než soukromí, ukázal průzkum

Vnímání a hodnocení morálky na politické scéně očima českých občanek občanů zjišťoval průzkum pomocí navození modelové situace. „Tři lidé si povídají a každý má nějaký názor, například jeden člověk říká, že by politická morálka měla být posuzována přísněji, další říká, že jsou političky a politici stejní lidé, jako jsme my, a poslední říká, že mají těžkou práci a mělo by se jim leccos odpustit,“ vysvětluje socioložka Tabery.

Čtěte také

Socioložka Tabery: Česká veřejnost v demokracii věří. Důvěru ale u mnohých podkopává nízká životní úroveň

„Respondenti následně vybírají, se kterým názorem nejvíce souzní. Tu poslední možnost, že by se politikům mělo leccos odpouštět, nevybral téměř nikdo,“ upřesňuje.

„Většinově se lidé přiklánějí k tomu, že bychom morálku politické scény měli posuzovat přísněji. Podobné otázky klademe už více než 20 let a je zajímavé, že zůstává rozložení odpovědí velice stabilní,“ dodává.

Rodiny jako součást kampaně?

Průzkum ukázal, že jsou lidé na politickou elitu poměrně přísní. „Vnímají, že by měla platit silná morální pravidla, minimálně taková, jaká klademe na sebe, někdy dokonce přísnější. Jako lidé si přejeme morální politiku.“

Další otázka měla zkoumat, jestli jako veřejnost posuzujeme a chceme posuzovat politiky pouze podle výkonu funkce, nebo zda do hodnocení zahrnujeme i jejich soukromý život.

„Polovina lidí nám řekla, že mají být političky a politici posuzovaní pouze podle výkonu funkce a 48 % odpovědělo, že posuzují i podle soukromého života.“

Čtěte také

Zahraniční zpravodaj Novák: Zásadní téma voleb v USA? Lidé se rozhodují podle peněženky a kuchyňského stolu

„Když si všimnete politického života v západních zemích, například v USA, je naprosto běžné, že se politických meetingů účastní i rodiny – manželky, manželé i děti,“ vysvětluje Paulína Tabery.

„V Česku není pravidlem, že by politici své rodiny představovali, naopak mají spíše tendence chránit své soukromí. Vidíme je například na sociálních sítích, ale na veřejná setkání nechodí.“

Názor, že je důležitý převážně výkon funkce, za posledních 20 let výrazně vyrostl. „V roce 2002 odpovědělo stejně pouze 36 % lidí. Teď je to 52 %,“ upřesňuje socioložka.

Politika je podle lidí nepřehledná

Další otázkou průzkumu bylo, jak se lidé vyznají a orientují v politických aférách, sporech, či diskuzích. „V politice nevyhnutelně dochází k názorovým střetům, průzkumem jsme se snažili přijít na to, jak je lidé reflektují.“

Čtěte také

Politolog Kubáček: Nikdo neočekává kouzelné proutky, ale čeští politici nesmí podceňovat mínění společnosti

„Není překvapením, že je to především negativní reflexe. Zajímavé ale je, že nám 90 % tázaných řeklo, že je pro ně těžké vyznat se v politických sporech. Stejný počet lidí si také myslí, že nám političtí činitelé a činitelky aféry zatajují,“ popisuje výsledky Tabery.

Komu věříme?

„Nejvyšší důvěru k politickým institucím mají starostové, hejtmani, krajské a místní samosprávy. Dále si dobře vedou senátoři. Naopak nejhůř si vedou poslanci,“ dodává socioložka.

Negativní hodnocení politické kultury se ale v průběhu let snižuje. „Třeba v roce 2005 bylo špatné hodnocení poslanců 82 %. Dnes je to 66 %, takže dochází k poměrně velkému zlepšení,“ vysvětluje v rozhovoru Paulína Tabery.