Sociolog Daniel Prokop: Nejchudší platí víc než bohatí. Chytrá reforma daní to může změnit
Daňový systém v Česku je složitý a často nespravedlivý. Unikátní studie tří výzkumných organizací, vycházející z dat Českého statistického úřadu a finanční správy, navrhuje, jak jej nastavit efektivněji. „Reforma by měla pomoct hlavně rodinám s dětmi a nízkopříjmovým zaměstnancům,“ říká sociolog Daniel Prokop. Kdo si polepší a kdo naopak zaplatí více? A co je klíčem k odstranění přetrvávajících nerovností?
Na otázky, jak posílit růst, snížit chudobu a mít více peněz na investice, hledaly odpověď tři výzkumné organizace – PAQ Research, Centrum veřejných financí a Idea při CERGE-EI. Jde o největší studii, která kdy na toto téma vznikla. „Je jediná, která propojila různé datové zdroje, aby dohromady ukazovala, že když se daně změní chytře, tak můžou opravdu zlepšit prosperitu země,“ říká v pořadu Jak to vidí... ředitel PAQ Research Daniel Prokop.
Je třeba danit chytře a férově
Podle něj se totiž o daních mluví hlavně z hlediska výběru, a málo už se přemýšlí o tom, že to, od koho se daně vybírají, má velký ekonomický dopad. „Hlavní problém v Česku je, že hodně vybíráme na daních, které brzdí růst, zejména daníme práci nízkopříjmových zaměstnanců. Naopak málo podporujeme firemní investice a máme relativně nízké daně, které růst nebrzdí, protože netrestají aktivitu, což jsou třeba daně z nemovitostí nebo spotřeby.“
Čtěte také
Kdyby se tyto demotivace odstranily a systém částečně přeskládal, prosperita by se zvýšila. „Když pracujete jako rodič nebo jako člověk, který jde z Úřadu práce, tak vás stát strašně zdaní. Kdybychom ale podpořili investování firem a odepisování nákladů z daní a víc vybírali na daních, které nebrzdí růst, ekonomika by se mohla posunout o 0,4 až 0,7 % HDP.“
Podle Prokopa by šlo o velký impulz v době, kdy česká ekonomika v posledních pěti letech rostla velmi málo, kvůli čemuž rostly málo mzdy a stagnovala životní úroveň. „Česku pomůže, když bude danit chytřeji.“
Česko jako daňový ráj
Pro část lidí je totiž Česká republika podle Prokopa daňovým rájem. „Ten, kdo vlastní velké pozemky, na kterých by se třeba dalo stavět, platí velmi malé daně. Vysokopříjmoví lidé jsou rovněž na daních zvýhodněni. Nedaní se tu prodeje nemovitostí, po jisté době zisky z akcií, prodejů firem. Jsme jedna z několika málo evropských zemí, kde není daň z dědictví...“
Čtěte také
Kombinace všech těchto výjimek pak vede k tomu, že daňový mix vypadá tak, že desetina nejchudších lidí platí větší procento na daních ze svých příjmů než nejbohatší desetina. Jinými slovy nejchudší doplácejí na danění práce, protože i z minimální mzdy odvádějí 10 tisíc korun, zatímco nejbohatší desetina čerpá z různých výjimek, slev a neexistujících daní.
Dobrým daňovým mixem by se ale dala chudoba snížit. „Náš návrh by ulevil zejména těm nejchudším, samoživitelkám a rodinám s dětmi do tří let. Celkově by se ale daně snížily až polovině populace, což by mělo pozitivní dopady na stabilitu rodin, bydlení i zdraví. V neposlední řadě by se uzavřením výjimek daly vybrat peníze na takové věci, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo obrana,“ uzavírá Daniel Prokop.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
