Sociální geograf Drbohlav: Potřeba nalézt lepší život patří mezi ty základní. Rozdíly jsou ohromné
Na křížové cestě v římském Koloseu zaznělo na Velký pátek svědectví migranta ze západní Afriky. Součástí meditace byly vzpomínky na věznění a mučení v Libyi nebo plavbu přes moře s dalšími sto lidmi. Jaké jsou hlavní důvody vedoucí k migraci? Jak se změnila během posledního století? Hostem Zity Senkové je sociální geograf Dušan Drbohlav, který ještě okomentuje modely migrace, integrační politiku a měnící se postoj společnosti k migrantům.
Hlavním důvodem pro odchod z domoviny je nejčastěji chudoba, sociální nejistota nebo probíhající válka. „Na planetě je ohromně nerovnoměrný stav z hlediska rozvoje a kvality života. Podle nejnovějších dat, například indexu lidského rozvoje, který spojuje rozměry rozvoje dané země, v čele stojí Švýcarsko, Norsko a Island. Na úplném konci je Niger, Čad a Jižní Súdán. Rozdíly v hrubém domácím produktu jsou až šedesátinásobné,“ přibližuje sociální geograf Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Rozdíl je i v počtu let vzdělávání. U nejchudších zemí jsou to dva roky až pět let, u těch nejbohatších je to až čtrnáct. Naděje dožití u současně narozených dětí je v nejvyspělejších zemích až 84 let, v těch nejchudších až 55 let. Nemůžeme se divit, že člověk chce uspokojit základní potřebu nalézt kvalitnější život.“
Právo na migraci
Ačkoliv je v mezinárodní legislativě ukotvené právo na odchod ze své země, s příchodem do jiné je to jinak. Výběr migrantů je výhradně v roli přijímací země, a způsob příchodu je individuální.
„Paradoxně by se mohlo stát, že bychom všichni zůstali v nějakém limbu mezi hranicemi, protože máme právo odejít ze své země, ale nemáme právo přijít do druhé. Je na přijímající zemi, jaká práva si určí.“
Změna v komunikaci
Současná podoba migrace se liší od té, se kterou se setkali například migranti z Čech do Chicaga před sto lety. „Z malé vesničky v jižních Čechách byli vysláni dva mladí průkopníci, aby získali práci. Tam se uplatnili v masném průmyslu, vydělali peníze a poslali domů dopis, který do vesnice putoval několik týdnů. Nyní je to bleskové, tedy stisknutím jednoho knoflíku na mobilu,“ popisuje rozdíl v komunikaci pedagog.
Ve srovnání s předchozími lety ale i přes snazší kontakt s rodinou zůstává míra migrace podobná. „Od šedesátých let podíl migrantů v cílových zemích zůstává mezi dvěma až čtyřmi procenty,“ konstatuje sociální geograf Dušan Drbohlav.
Související
-
Dušan Drbohlav: Integrace uprchlíků vázne. Překážkou je nejistota i typická ukrajinská nerozhodnost
Řada ukrajinských válečných uprchlíků by se ráda vrátila domů. Ztěžuje jim to ale zima. Kvůli poškození energetické sítě by Ukrajina návrat milionů lidí zřejmě nezvládla.
-
Dušan Drbohlav: Ukrajinci pracují v nekvalifikovaných profesích. Pomoci bychom mohli s češtinou
Situaci uprchlíků v naší zemi zatím zvládáme dobře, míní sociální geograf Dušan Drbohlav v pořadu Jak to vidí... Zlomový okamžik očekává na podzim. Moderuje Zita Senková.
-
Dušan Drbohlav: Planeta zdivočela. V Africe vzniknou na počet lidí tři nové Číny. Migrantů přibude
Ročně přijdou do Evropské unie až tři miliony lidí ze třetích zemí. Z toho zhruba 150 000 nelegálně. Jak EU zvládá nápor běženců a co je nutné radikálně změnit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
