Sochy ve veřejném prostoru mohou pomoct vybouřit agresivitu v lidech, říká sochař Kurt Gebauer
„Socha může ve veřejném prostoru zamezit třetí světové válce,“ říkal Kurt Gebauer, aniž by tušil, jak brzy budou jeho slova rezonovat společností. „Kdyby se šílenec, který má ambice posílat lidi na smrt, staral víc o kulturu, tak bychom možná teď tohle nezažívali,“ říká sochař dnes v Blízkých setkáních. Kromě kultivování veřejnosti prostřednictvím uměním mluví v audiozáznamu třeba o tom, jak se k sochařině dopracoval nebo o Obřím trpaslíkovi v Hořicích.
„Jsme živočišný druh, kterému nabobtnal mozek až přespříliš, a když nemá vybouření se v džungli, lovením a zabíjením, tak z té nudy pak vymýšlí všelijaké politické ptákoviny a nepřátelství.“
„Sochy ve veřejném prostoru jsou zkrátka důležité, protože je potkávají lidé, kteří by třeba na výstavu nešli ani si doma nepověsili obrázek, a diskutují o nich. Zajímavé je, že většině nevadí nějaký šílený barák na Václaváku, ale socha ano. Ptají se: Proč tam je? Co to znamená? Co to stálo? A vybouří agresivitu, která by jinak šla do konfliktů.“
Uměním k míru
Kultivování veřejnosti prostřednictvím umění považuje za velmi důležité. Ale u nás bohužel zanedbávané. „Když k nám přijedou lidé ze zahraničí, diví se, že tu nemáme sochy. Česká republika je v tomhle unikát. Sochy ve veřejném prostoru se tu považují za nějaký nebezpečný odpad. Oproti normálnímu světu jsme v tomhle pozadu.“
Čtěte také
„Celé dějiny umění jsou o tom, až na poslední dobu, že kdo měl moc a peníze, tak je dával do zvelebování, estetiky. Koneckonců to dělal i obyčejný venkovan, že si postavil dům, aby nějak vypadal. Patřilo to k normální lidské činnosti. A když to tak nebylo, šlo to do válčení. Peníze a čas jsou nebezpečný živel. Jde o to, kam se nasměrují. A kultura zachraňuje lidské dějiny, ale bohužel jen o přestávkách.“
„Já si pamatuju konec druhé světové války, potom komunismus, pak rok 1968… Říkal jsem si, že jsme teď na ideálním místě, že tu máme ráj na zemi, že se neválčí a máme co jíst. A bum, je to jinak. Doufal jsem, že Evropa se už poučila a že nebude nic dalšího takového zkoušet. Chce to ale odvahu tyhle věci zarazit,“ dodává Kurt Gebauer.
Proč jsou sochy ve veřejném prostoru důležité? Jak postupuje práce na Obřím trpaslíkovi? Jak se k sochařině dopracoval?
Související
-
Co vám film Monstrum neřekl o Stalinově pomníku a jeho tvůrci
Kde měl původně pomník stát? Proč to byl omyl od samého začátku? Co se mělo se sochami stát po likvidaci pomníku? A co mělo stát místo něj?
-
Fobie z obřích soch překazila podpis smlouvy. Omeletky Haliny Pawlowské
Omeletky jsou dnes naplněné fobiemi. K moderním fobiím patří nomofobie, strach z toho, že nebudeme na mobilním signálu.
-
Čím ji dojímá příběh sochy Klečící adorující anděl? Odpoví mluvčí Národní galerie Eva Sochorová
Jaké vzdělání, dovednosti a zkušenosti ji přivedly k této práci? Umí ztišit svou mysl, jak k tomu pobízí výstava „Buddha zblízka“?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
