Slunce nahradí vůně pomeranče, prohřát dokáže skořice a hřebíček. Jak na zimní aromaterapii?

V zimě mají lidé k aromaterapii blíže než v jiné části roku. Podle aromaterapeutky Ludmily Kotalíkové je to proto, že vonné esence dokážou částečně nahradit to, co zrovna příroda nenabízí.

„V zimě se k vůním více přivineme, protože nás umí krásně prohřát, umí nás zklidnit a umí nám poskytnout něco, co nám aktuálně chybí. Slunce například výborně nahradí vůně pomeranče, prohřívá skořice nebo hřebíček.“

Přínosné pro tělo i duši

Jak vonné molekuly v těle fungují, však zatím není úplně známo. „Přesně nemáme zmapováno, co se s námi děje, když si k něčemu přivoníme. Víme ale, že v našem mozku nastává reakce kratší než jedna vteřina. Když je nám vůně příjemná, zklidňujeme se, prohlubuje se nám dýchání. Vůně zároveň přecházejí do plic, a tím i do krevního řečiště, což znamená, že můžou ovlivňovat naši fyziologii.“

Obecně to funguje tak, že vůně cítíme, ale po nějaké době přijde čichové vyčerpání. Proto by se podle aromaterapeutky měly aromalampy nebo difuzéry po čase vypnout, aby se čich znovu nastartoval. „Ideální je dávkovat aromaterapii po kratších časových úsecích. Po hodině expozice totiž začne v těle stoupat krevní tlak a tep a už to není úplně přínosné. Důležité je také dávkování esenciálních olejů. Vždycky, když už máte pocit, že vám vůně přestává vonět nebo se vám třeba dělá nevolno, byla dávka příliš silná.“

Proti kašli i rýmě

Aromaterapie může být v zimě skvělou podporou i při řešení běžných onemocnění. „Proti kašli je fantastická borovice, může to ale být i jiný jehličnan, třeba smrk. Vykašlávání podporuje kadidlo, které ale zároveň i zmírňuje dráždivý kašel. A třeba rozmarýn a geránium moc hezky snižují otoky sliznic. Stačí dát jednu kapku do 10 ml nosního oleje a prokapávat nos,“ dodává aromaterapeutka.