Silueta
Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená slovo silueta: stínový obraz, který podává plošný, jednobarevný obrys předmětu, anebo je to podoba viděná jen v obrysech.
Stínové portréty, velmi oblíbené zejména v osmnáctém století, se kreslily na podklad ze slonoviny, sádry, skla či kartonu, anebo se vystřihovaly z barevného papíru a pokládaly na kontrastní pozadí.
Ale nebyla to žádná novinka. Myšlenka zdobit hrnčířské zboží stínovými výjevy ze zrodila už v antickém Řecku.
Slovo silueta se ale dostalo do slovníku až v roce 1835, a to do francouzského akademického slovníku. A mohl za to Étienne de Silhouette.
Co má stínový portrét společného s francouzským ministrem financí?
Étienne de Silhouette se narodil v roce 1709 v Limoges. Studoval finančnictví na univerzitě v Londýně, překládal politicko-ekonomické spisy z angličtiny do francouzštiny a krok za krokem stoupal v kariéře výš.
Propracoval se až ke dvoru francouzského krále Ludvíka XV. Mimochodem, jistou roli v tom sehrála Madamme de Pompadour. Díky jejímu vlivu byl Étienne de Silhouette v roce 1759 jmenován do funkce, kterou bychom dnes nazvali ministr financí či výběrčí daní. Zkrátka měl na starosti peníze.
Takoví lidé, jak už to chodí, nebývají příliš oblíbení. A všechny teorie o vzniku slova silueta z nepopularity tohoto pána vycházejí.
Musíme si uvědomit, že v té době Francie vedla Sedmiletou válku proti Anglii. A zkuste si představit, jak se asi na versaillském dvoře hospodařilo! Aby zastavil zvyšování schodku v rozpočtu, přišel Étienne de Silhouette s rozsáhlou daňovou reformou. Dvůr zpočátku jásal.
Jenže ouha, pan Silhouette to vzal skutečně od podlahy. Jakmile šlechtě došlo, že ministr financí nehodlá napařit nekřesťanské daně pouze nižším vrstvám, ale má v úmyslu snížit rozpočet královského dvora a sáhnout i na privilegia boháčů, začalo být zle. Opozice se postavila proti a nešťastný ministr ze své funkce vyletěl za pouhých osm měsíců. Odešel do penze, stáhl se do ústraní a sedm let nato se odebral do hrobu.
Tři teorie o vzniku slova silueta
Podle jedné verze se politik, kterému se přezdívalo Druhý Machiavelli, na vysokém postu pouze mihl, nikdo si ani nestačil zapamatovat jeho podobu a v paměti současníků zůstal jen jakýsi nezřetelný obrys.
Druhá verze praví, že dotyčný Silhouette nasadil tak vysoké daně, že si šlechta stýskala: Achouvej, z našeho bohatství zbyl pouze stín!
Třetí říká, že se pan Silhouette stal terčem vtipů a posměšných obrázků. Tehdejší umělci však nekreslili propracované portréty, ale ve své době velmi populární lehce načrtnuté obrysy.
A tak pojem pro stínový obraz a pan Étienne de Silhouette splynuli v jedno a vzniklo slovo silueta.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.