Sekerka

Příjmení Sekerka je jasné, vzniklo z apelativa sekera, patrně jako pojmenování podle zaměstnání, při kterém dotyčný sekeru používal, nebo podle domovního znamení (máte např. doložen dům U sekery zlaté). Dnes nosí příjmení Sekerka 411 obyvatel. Existují i příjmení Sekera a Sekyra (to je se objevuje jako příjmí již roku 1402).

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 166; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 163; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 199 (Sekyra); M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 30, 156; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 178, s. 234

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.