Richard Hindls: Epidemie stojí lidstvo strašně moc. Nezbývá než věřit, že to dobře dopadne

„Nová opatření budou opět znamenat velké omezení pro všechny s nejasným světlem na konci tunelu. Člověk proto bude muset věřit tomu, že restrikce pomohou a že se situace zlepší,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Druhou celostátní karanténou prochází řada států, například i Izrael. „Je to země s obrovsky vyspělým potenciálem v ekonomice, s vyspělými technologiemi, špičkovým zdravotnictvím. Restriktivní opatření tam jsou velmi přísná, přesto denní nárůsty pozitivně testovaných lidí jsou hrozivé. Nová opatření jsou teď všude spíše otázkou víry než nějakých reálných podkladů.“

Pomůže mírnější model?

Podle nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly by nové restrikce měly být mírnější, než tomu bylo na začátku roku. Pomůže to například firmám, aby přežily?

Čtěte také

Richard Hindls: Česká ekonomika má pro krizi dobré výchozí parametry

„Pro korporátní sektor je naprosto charakteristická enormní snaha přežít. Firmy chtějí vyrábět nebo poskytovat služby. Řada z nich jistě postižena bude, ale díky mírnějším restrikcím mají šanci přežít,“ myslí si ekonom.

„Dělicí čára mezi ostrými restrikcemi a těmi mírnějšími vede především v ekonomické oblasti. Všude okolo nás je vidět velká snaha znovu už ekonomiku nepotopit. Cílem teď je zachovat funkční alespoň část ekonomiky, aby společnost měla zdroje, pomocí nichž by mohla řešit problémy, které má,“ říká host Dvojky.

Kolik nás stála první vlna pandemie se ale podle Richarda Hindlse vyčíslit nedá. „Epidemie stojí lidstvo strašně moc. Všude se jedná o dvouciferný pokles ekonomiky. Ztráty jsou obrovské, hlavně v oblasti zaměstnanosti nebo nákladů na zdravotní péči.“

Přímá čísla ale podle ekonoma v tuto chvíli podle něj nejsou tak důležitá. "Důležité je, nakolik se daří zalepit díry v ekonomice, které pandemie způsobila. A pocit, že to, co se dělá, se dělá dobře a má to nějaký efekt.“

Schodek rozpočtu

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 320 miliard korun. Odhad navíc nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. „Zmíněné číslo vnímám jako hrozivé, protože představuje o dva procentní body vyšší rozvolnění, než umožňuje zákon. Pokud by se k tomu připočítaly další menší aspekty daňového balíčku, tak jsme dokonce na sedmi procentech,“ vysvětluje ekonom.

Jako příklad uvádí Německo, které sice také rozvolňuje dluhová pravidla, ale zároveň utahuje opasky a věří, že se rozpočet na příští nebo následující rok podaří vrátit na původní trajektorii. „Evidentní snaha o zbrždění tam je, u nás bohužel ne,“ uzavírá Richard Hindls.

Další témata rozhovoru: nové restrikce v boji proti koronaviru a jejich dopad na hospodářství; růst cen bytů; motivace studentů k on-line výuce; ekonomické faktory prezidentských voleb ve Spojených státech.