Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 1. října 2020

5. říjen 2020

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, o své názory se s námi podělí prof. Richard Hindls, já vás vítám dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme novým restrikcím, dopadu na hospodářství, motivaci studentů k online výuce a probereme i ekonomické faktory prezidentské volby ve Spojených státech. Nenechte si ujít názory ekonoma a statistika. Od pondělí 5. října začne opět platit nouzový stav, s cílem zabránit šíření epidemie koronaviru, jak se pane profesore, díváte na nová opatření?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Tak nejsem člověk, který by se pohyboval v oblasti medicíny, tak musím věřit tomu, co se okolo nás děje, a to o čem rozhodují ti, kteří tomu rozumí, samozřejmě bude to pro nás pro všechny určitým způsobem velké omezení s trošku nejasným světlem na konci tunelu, tak bych řekl, že tady spíš člověk musí věřit, že se to skutečně zlepší, obrátí a že všechna ta opatření, která teď přijdou a možná, že přijdou časem ještě i jiná, takže povedou k tomu, o co se všichni snažíme, protože ten rozmach, řekněme, epidemie, pandemie je všude velmi vysoký, přestože i v těch zemích, kde už se nějaká opatření přijala, tak tam kam se ta situace příliš nelepší, tak si myslím, že vám nezbývá než věřit, že to je dobře a já patřím mezi ty, kteří věří, že je to dobře, že se to snad podaří trošku otočit zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra zdravotnictví pana Prymuly budou nové restrikce mírnější než ty na jaře, jaká je vůbec ta dosavadní bilance u nás v České republice, kolik nás v uvozovkách nebo bez nich stála první vlna, respektive ty první měsíce s virem, umíme to už vyčíslit nebo alespoň odhadnout?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
To slovo mírnější je asi správné slovo, protože ta dělící čára mezitím, mezi těmi ostrými restrikcemi a řekněme, jak jste říkala těmi mírnějšími restrikcemi vede především k ekonomické oblasti. Nejenom u nás ale všude, kde se podíváme okolo sebe nebo aspoň na ty srovnatelná teritoria, tak vidíme, že je velká snaha tu ekonomiku už podruhé nepotopit tak, jak se to stalo v březnu, v dubnu a říkám znovu nejenom u nás. To znamená ekonomiku nechat tak, aby aspoň ta společnost měla nějaké zdroje pomocí, kterých by mohla řešit problémy, které má, vyčíslit tu pandemii se asi nikdy úplně nepodaří, pokud se podíváme, řekněme na čísla z ekonomické oblasti a už jsme tady o nich hovořili, tak vidíme, že se všude jedná o dvouciferný pokles ekonomiky, dnes odpoledne, dnes je prvního, tak dnes odpoledne ve 2, ve 2 hodiny bude pokladní plnění, bude vlastně znám další pohyb v rozpočtu, jsme někde přes 200 miliard ztrát i nebo deficitu, uvidíme, jaké to číslo bude dneska, nemůžeme od něj očekávat žádný zázrak, takže všichni víme, že to takhle je, stojí nás strašně moc, v oblasti zaměstnanosti, v oblasti nákladů na zdravotní péči, o tom se možná hovoří trochu méně než o těch ostatních věcech, tak si myslím, že ani to vyčíslení, která si v tuhle chvíli neumím dát, tak si myslím, že ani nebude tak důležité, jako spíš to, nakolik se prostě daří, řekněme, ty, v uvozovkách zalepit díry, které ta pandemie v ekonomice zanechala, netýká se to jen nás, týká se to všech ostatních, Německo, které třeba se konečně dostalo pod tu šedesátiprocentní hranici, tak samozřejmě ji teď neudrží šedesátiprocentní hranici dluhu vůči HDP, tak jí samozřejmě neudrží, počítá s tím, že je rozvolní na nějakých 70 % a podobně, takže řekl bych, že ta přímá čísla v tuhle chvíli ani nejsou moc důležitá, spíše je důležité mít pocit, že, že to, co se dělá, se dělá dobře, že to má nějaký efekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak možná v této souvislosti vnímáte to, že ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 320 miliard korun a ten odhad nepočítá se zrušením superhrubé mzdy.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
To já vnímám jako číslo hrozivé, protože pokud bychom vzali jenom čistě formálně to, že vlastně novela zákona o rozpočtové odpovědnosti na rozvolnění pravidel, umožňovalo stanovit deficit, strukturální deficit v roce 2021 na 4 %, když budu počítat, že hrubý domácí produkt je při těch ztrátách, které dneska jsou nebo nejenom u nás nějakých 5,5 bilionu korun, tak to číslo 320 miliard samo o sobě představuje, dejme tomu, necelých 6 % toho deficitu, čili o 2 procentní body výše než umožňuje zákon. Pokud bychom do toho vložili ještě třeba superhrubou mzdu nebo některé ty menší aspekty daňového balíčku, tak jsme o nějakých dalších 100 miliard dále, a to už jsme na sedmi procentech, čili i to rozvolnění těch pravidel, které vyvolalo ostrou diskuzi odborné veřejnosti v politické reprezentaci vlastně v tuhle tu chvíli nestačí a při nějakých šesti nebo sedmi a teď to nechci, nechci úplně detailně rozebírat, jsme hluboko zatímco nebo nad tím co umožňuje zákon, takže si myslím, že ta situace je velmi zvláštní a pokud tady ještě jednou použiju příměr s Německem, tak Německo vlastně sice rozvolní ta dluhová pravidla nebo ta fiskální pravidla, ale utahuje opasky a říká, že od příštího roku roku 21 potom 22 ten další rozpočet, že už se podaří, nebo že se mu podaří navrátit tu trajektorii zpátky, já nevím, jestli to tak bude, já myslím, že to neví nikdo v Německu, ale ta evidentní snaha o to zbrzdění, tam u nás ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Druhou celostátní karanténu prochází Izrael a tamní experti varují, že to bude mít dalekosáhlé následky pro tuto zemi, i u nás s tou takzvaně druhou vlnou vrátily obavy z útlumu.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Je pravda, že Izrael je pro mě taková malá záhada, já tu zemi velmi dobře znám a je to země s obrovsky vyspělý potenciálem v ekonomice, s obrovsky kvalitními technologiemi, se špičkovým zdravotnictvím, samozřejmě je tam úplně jiná struktura obyvatelstva úplné, v úplně jiné kulturální zvyky, je to velmi heterogenní společnost od těch ortodoxních věřících, až potřeba tu arabskou část izraelské populace. Tam se říká, že jsou především ty zdroje nákazy, ale přece jenom ta čísla 9, 10 000, řekněme, Izrael má 8,5 milionu obyvatel, takže dejme tomu srovnatelně s námi, ale ta čísla kolem 9000 nakažených denně, jsou opravdu hrozivá, a přitom ta restriktivní opatření jsou velmi přísná, to je, to co jsem říkal, na začátku trošku, že stále věřím, že to účinek mít bude, přestože třeba Izrael je trošku důkazem toho, že možná úplně ne, ekonomika Izraele je pochopitelně ještě kromě všech těch věcí, které jsou zatíženy jako naše ekonomika a ostatní evropské ekonomiky velkými náklady, na řešení pandemie také samozřejmě pořád pod tím tlakem bezpečnostním a jeho výdaje na obranu, jsou mnohem vyšší než u nás, takže já doufám, že Izrael se otočí zpátky a že, že prostě ten vývoj tam, který v tuhle chvíli opravdu nevypadá dobře, že se nějakým způsobem změní a znovu říkám, je to v tuhle chvíli víc otázka víry než nějakých reálných podkladů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se podle vás pane Hindlsi zásadního v těch posledních měsících změnilo v chodu firem? Připravili jsme se vůbec dostatečně na ty další měsíce, víte asi podle hesla, když se nás zima zeptá, co jsme dělali v létě.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že je charakteristická jedna věc v tom, řekněme, korporátním sektoru, to je úžasná snaha těch firem přežít a překonat to, co se kolem nás teďko děje, ty firmy chtějí vyrábět, chtějí poskytovat služby. Samozřejmě lidé odchází do karantény nebo jsou nakažení nebo něco podobného, ale já skutečně musím říct, že obdivuju snahu těch firem prostě překonat za každou cenu i formu nějakých, řekněme, suplování náhrad, to je co se okolo nás děje a asi to, že se nepustíme do těch nejtvrdších restriktivních ekonomických opatření, je cesta správná, protože to už by potom nezbylo téměř vůbec nic. Pochopitelně řada firem asi nebude moci fungovat zcela plynule po celý rok, ale myslím si, že je to především to, co jsem říkal, že to je ta enormní snaha firem přežít, a to si myslím, že je docela dobrá zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S prof. Richardem Hindlsem, ekonomem a statistikem, otevřeme další téma, jak tato situace ovlivní podle vás situaci na trhu s byty s nemovitostmi, s nájmy, srazí třeba ty ekonomické důsledky koronavirové pandemie ceny bytů, domů, případně, kdy čím to bude podmíněno?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
No, tak když to vezmeme, takže jsme na konci nebo už vlastně v posledním čtvrtletí na začátku října, že máme za sebou zhruba půl roku nebo téměř 7 měsíců nějakých problémů, tak se to na cenách bytů a nemovitostí vůbec nijak zvlášť neprojevuje, ten trh s byty roste v nedostatečný počet bytů, stále přetrvává a ty ceny rostou, rostly ve druhém čtvrtletí, neznám tuhle tu chvíli údaje za třetí čtvrtletí, ale ty ceny bytů rostly, rostly prakticky ve všech krajích, rostly ve všech městech, v těch největších a nejdražších trochu pomaleji, než řekněme v těch městech, ve kterých nejsou ty ceny tak vysoké, ty mám na mysli třeba Ústí nebo Karlovy Vary, ale ty ceny bytů rostou a popravdě řečeno, my se tady bavíme o nedostatku bytů, ale už trvá 50 let, v podstatě zpočátku možná skoro 60 let, protože počátku šedesátých let, kdy se poprvé naplno projevila bytová krize a tenkrát Antonín Novotný říkal do dvou let, to bylo myslím v roce 1962, jsem byl ještě malý kluk a už jsem ty věci vnímal, tak Antonín Novotný tenkrát říkal do dvou let vyřešíme bytovou krizi, tak dva, dva roky jsou dávno pryč už je, to dokonce 30× víc a ta krize neustále je, potom jsme procházeli těmi 70 začátkem sedmdesátých let, ta velká panelová sídliště prostě, která měla pomoci především mladým rodinám, mladým rodinám z počátku sedmdesátých let, to byla ta poválečná vlna, já jsem také měl děti v těch letech se mi narodily, tak to bylo všechno období, kdy se snažila jakoby to nebylo jednoduché, reprezentace ta, tu situaci vyřešit, nepodařilo se, dnes těch příčin je celá řada, dneska je samozřejmě úplně jiná situace než v roce 1962 nebo v roce 1970, ale těch příčin je celá řada, v první řadě se dneska vrací zpátky vlastně trošku porodnost, která se začala zvyšovat ta mladá manželství se, snížil se i dokonce věk, kdy matky mají poprvé dítě, ten se začal snižovat, opřela, překročil už 30 let věku té ženy, dnes už se dostal o něco níže, čili je tady určitá tendence zlepšit porodnost, mladá manželství mají trochu víc dětí, než měly před měla před několika lety, druhá věc je, že strašně přibylo jednočetných domácností. Dneska kromě toho že pominuli, že se lidé většinou nesezdávají, že polovina dětí se narodí nesezdaným párům, v Praze je to ještě více. Tak je tady taková ta tendence osamostatnit se rychleji od svých rodičů, žít v jednočetné domácnosti, za posledních zhruba 12 let přibylo domácností u nás něco přes 4 000 000, čili při 10,5 milionech obyvatel je to zhruba průměrná velikost domácnosti 2,5 obyvatele na člověka, tak při těch několika více, o něco málo více než čtyřech milionech domácností, 700 000 přibylo za posledních a jsou to především jednočetné domácnosti za posledních 10, 12 let. Jedna příčina těch jednočetných domácností a všichni chtějí bydlet, jedna příčina na těch jednočetných domácností je samozřejmě to, že mladí lidé se rychleji osamosatní a mají lepší podmínky k životu, než jsme třeba měli my. Druhý důvod je, že se prodlužuje lidský věk, takže z té, řekněme, takové té smutnější stránky života, často zůstává jeden z těch partnerské dvojice u těch starších seniorních dvojic sám, protože ten druhý partner odchází, a přitom ten jeden partner se dožívá vyššího věku než před nějakými lety, takže se osamostatňují i ty seniorské jednočetné domácnosti, pak je tady docela nízká úroveň hypoték, která šla hodně dolů, ještě to rozvolnění v roce, v květnu roku 2020, snížení úrokových sazeb vedlo, k tomu, že se zase snížili nebo snižují ceny hypoték, jsou tady, je tady, chybí tady rekodifikace stavebního práva, každý ten zákon se dlouhou dobu projednává před nějakým časem je 4,5 tisíce závažných připomínek, v tuhle chvíli developeři čekají třeba na své projekty 10, 11 let, a to všechno podmiňuje tu situaci, jaká je a ceny bytů rostou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem bude zajímavé sčítání lidu, bytů a domů, které se plánuje na příští rok, uvidíme, jestli do toho nějakým způsobem zasáhne třeba.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Tak to sčítání to já samozřejmě ovlivnit nemůže, jak se vždycky říká, že statistika není od toho, aby řídila světa, ale ukazovala, jak je řízena a myslím, že to sčítání, které začne na konci března 2021 a bude probíhat nejprve elektronicky a potom kdo nebude chtít nebo nebude moct, tak papírově tak nám ukáže, jak ta situace skutečně vypadá, je tady spoustu investičních bytů, které jsou prázdné, zejména ve větších městech, to všechno si myslím, že koronu, když jste se ptala na začátku, co s tím udělala koronavirová krize, tak já si myslím, že moc ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nouzový stav v České republice doprovodí také uzavření středních škol v rizikových oblastech nebo plošné omezení výuky zpěvu ve školách, omezení také počtu lidí na akcích uvnitř i venku na 10, respektive 20, střední školy budou mít distanční výuku tam, kde budou jaksi na Semaforu oranžová nebo červená barva. Ta komunikace na dálku se celkově stala součástí našich pracovních životů, jak citelný zásah to bude tentokrát, zvládnou školy to další vzdělávání na dálku?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Je to citelný zásah, já už mám za sebou výuku on-line.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké máte vůbec pane Hindlsi zkušenosti?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Znám řadu lidí, kteří říkají, že je to vlastně moderní způsob výuky, tak nepochybně z hlediska technologie je, ale přesto si myslím, že to není ten nejsprávnější způsob výuky, protože já docela učím rád a docela i přes vyšší věk učím s velkým nasazením, studenti to myslím na mně pociťují a co mně chybí, je ten přímý kontakt, ono nejde jenom o to, oni, já jsem teď učil před pár hodinami vlastně, tak samozřejmě můžete na ně mluvit, oni se dokonce i ozývají, oni si tam tu ručičku dají a přihlásí se nebo dokonce zapnout mikrofon a hovoří na mně, to všechno je v pořádku, ale to jádro výuky spočívá v tom, že se těm lidem musíte dívat do očí a dívat se, jak reagují, a to jsou mikrosekundové záležitosti, ve kterých si třeba řeknete, teď jsem něco neřekl dobře já nebo jsem to řekl moc rychle nebo možná není úplně atmosféra ta přednáška, teď se bavím o vysokých školách a o těch, těch masových výuka, teď nechme, nemám žádné zkušenosti z laboratoře nebo nebo z nějakých lékařských studií, ale v tom zlomku té vteřiny prostě musíte vidět těm studentům do očí a nějakým způsobem reagovat, oni na to čekají a někdy je potřeba třeba říct vtip nebo nějak jim trošku provzdušnit ten mozek něčím, co oni nečekají a tohle tady vůbec nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou máte zpětnou vazbu od studentů?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
To ještě brzo říci, protože vlastně my dostáváme ankety a bavíme se potom o tom i na katedrách a na vedení fakulty a podobně, ale to v tuhle chvíli zatím říct nedokážu, protože ten semestr je teprve v plenkách, je teprve v začátcích, nicméně, tak jak jsem to zatím zažil po těch prvních hodinách, tak mám pocit, že studenti se chtějí učit a že vyhledávají ten kontakt, protože já zase opravdu nemůžu říct, že by nereagovali, opravdu se mi ozývají, když se něco zeptám, tak se mi ozývají, ale co tam je opravdu nejhorší, je ten přímý kontakt s učitelem, já si myslím, že každý učitel a teď je jedno, jestli učí na vysoké škole, na základní škole, na střední škole, kam to zřejmě teda přijde během několika hodin tahle metoda, tak ta osobnost učitele je rozhodující a to tady trošinku chybí, oni ty studenti, kterých já si velmi vážím, chtějí vidět živého učitelé, chtějí ho vidět se všemi jeho dobrými i špatnými stránkami, chtějí vidět jeho nasazení, jeho energii a všichni, když zapátráme ve své paměti, je to pan prof. Cihelský nedávno zesnulým, můj později první šéf, tak na toho člověka vzpomínají prostě jako na někoho, kdo je, kdo jim svým způsobem posunul to myšlení trošku někam dál, nejde to co vás přímo kdo naučí, ale vnímáte tu osobnost toho učitele a to si myslím, že každého učitele na nejvyšším stupni vzdělání i na nejnižším a to si myslím, že je to nejdůležitější a to tady prostě bude chybět, všichni chápeme, proč se to stalo, všichni věříme, že se to zvrátí nějakým způsobem zpátky, ale pro mě ten kontakt s těmi studenty zblízka je, je, je, řekněme, osvobozující a inspirativní a to tady přece jen přes tu obrazovku, která je studená, nemůžete mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu Českého rozhlasu zůstává ekonom a statistik prof. Richard Hindls. Spojené státy mají za sebou první prezidentskou předvolební debatu nového šéfa Bílého domu Američané vyberou 3. listopadu, kdo se vám pane Hindlsi, jevil jako lepší diskutér, republikán Donald Trump nebo jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden, jak na vás působili?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Tak já jsem tu debatu vlastně viděl jenom v ústřižcích, co probíhalo nejrůznějších zprávách a podobně, tu atmosféru nenasajete z křesla pokoje, ale teda docela to se mnou otřáslo, abych řekl pravdu ten výsledek té debaty nebo ten způsob vedení té debaty mně přišel velmi zvláštní, já nevím, neznám americkou společnost, neumím tak dobře anglicky, abych se mohl do té věci vcítit, nežiju tam, ale opravdu si myslím, že tohle, co se včera předvedlo, že opravdu jako nebude patřit výkladní skříň, skříni světové politiky, je pravda, že ta situace je tam v tuhle chvíli velmi nepřehledná, Trump ze začátku roku měl, bych řekl všechny trumfy v rukou dnes, než přišla epidemie, pandemie, dařilo se mu především ekonomicky zvládat tu situaci, Spojené státy v době před pandemií, to je taková zajímavá věc, více než 10 let nezaznamenali hospodářský pokles, to od roku 2009 8,9, od té krize hypoteční, Spojené státy prakticky jsou neustále v expanzi, ale je to nejdelší období růstu Spojených států od jejich vzniku, ale to, co se potom stalo, tak samozřejmě úplně změnilo podmínky, stávající prezident si asi nevedl ani v té ekonomické oblasti úplně nejlépe. Otázka je, co jeho protikandidát je schopen nabídnout, existují takové samozřejmě různé indikátory, které ukazují, jestli ekonomika promluví nebo nepromluví, respektive promluví určitě, ale jak moc promluví do výsledku voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co si myslíte vy?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Existuje jeden takový zajímavý indikátor, který se mi podařilo nalézt, to je akciový index a ten akciový index ve Spojených státech především S&P, ale oni se všechny ty indexy vyvíjí velmi podobně, ten ukazuje, že pokud 3 měsíce před volbami, tak volby jsou v polovině listopadu, takže si odečteme 3 měsíce, jsme na úrovni srpna, tak ukazují, že pokud 3 měsíce, to znamená v tom srpnovém období, ten index akciový nebo i ty ostatní, roste, tak obhájí stávající prezident svoji pozici a opravdu ten akciový index, je to taková zajímavá shoda, ten index skutečně rostl velmi výrazně a prakticky na konci srpna dosáhl hodnoty, kterou měl před pádem do té koronavirové krize v březnu, to by mělo nasvědčovat tomu, že se jakoby zvětšili naděje současného prezidenta, já říkám, že to tak bude, ale platí, že od roku 1984 i v těch listopadových volbách odhadoval, obhajoval Ronald Reagan, svůj, svoje první období a stal se potom znovu prezidentem, tak to tak fungovalo, a dokonce statistika uvádí, že prakticky za těch x let, co se volí americký prezident a co existuje tenhle index, takže prakticky přes 80 % případů říká, pokud 3 měsíce předtím akciový trh roste, tak současný prezident obhájí, a to v tom srpnu bylo, současný prezident obhájí svoji pozici a teďko. Dobře to je jenom nějaká studená statistika, ale ve Spojených státech 80 % domácností vlastní nějakým způsobem cenné papíry, dluhopisy, akcie, nejrůznější podílové fondy, nejrůznější účasti a podobně, čili na rozdíl od nás, kde to je mnohem menší číslo, tak americká domácnost je hodně na akcích závislá a je známo, že prezident Trump na tuhle tu stránku hodně hraje, že on skutečně za jeho období se, kdyby nebylo, to co bylo v březnu, tak se americké indexy dostaly opravdu vysoko, oni dokonce byly na historických maximech, já neříkám, že vyhraje, to si vůbec v tuhle chvíli netroufám říci, dokonce bych řekl, že spíš ne, přes ta všechna pravidla, co jsem tady teďko zmínil, ale nejsem politolog a neumím do toho zasáhnout, ale je pravda, že ta krize mu na začátku něco ekonomicky vzala. Na druhé straně on potom byl poměrně, a to teď říkám opravdu jenom svůj postoj, byl poměrně benevolentní v těch rozvolňováních, protože každá ta ekonomika, která byla hodně uzamčená, se chce rozpínat zpátky, tak možná, že mu tohle může paradoxně pomoct, jestli to bude stačit na výhru, jestli ten vzoreček, co jsem tady říkal, bude stačit na výhru, to teda nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to tedy americká ekonomika, hospodářství zvládá?

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Tak ona má, stále teď sice dolar slábne, ale stále dolar třeba na začátku toho března byl velmi silnou měnou, protože se vlastně investoři uchýlili do těch bezpečných přístavů a tam se ukázalo, že dolar silnou měnou je. Teď Spojených států hrozí deflace, německou už v deflaci je, je to, pro ekonomiku není dobrá zpráva, ekonomice Spojených států se v zásadě daří, ale Trump dokázal prostě takovéto v prvním, v první řadě Amerika, boj s ostatními partnery, který poškozoval celosvětové ekonomiky, možná v očích Američanů přinesl, přinesl určité, řekněme určitá pozitiva. Otázky, jestli to opravdu bude stačit, protože těch chyb, které udělal na začátku pandemie, je hodně a pak samozřejmě ještě jsme to tady málo řekli, jaký bude jeho protikandidát, který pro mě je zatím i z ekonomického hlediska hodně nečitelný nebo já ho neznám, vlastně neznám ani jednoho, ale tak z toho co čtu, tak z tohohle hlediska si nejsem jist, jestli dokáže, řekněme, svoji osobností současného prezidenta porazit, možná to podle průzkumu a nechme to stranou vypadá, že asi jo, ale, ale opravdu je to velmi složitá situace a pandemie určitě, řekněme, i v těch ekonomických důsledcích celkově současnému prezidentu moc nepomohla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle mnoha komentátorů tou americkou předvolební kampani hýbe také nominace soudkyně pro Nejvyšší soud /nesrozumitelné/ a zveřejněna daňová přiznání prezidenta, respektive podle listu New York Times Donald Trump prý několik let neplatil žádné daně.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Říká se to, neumím to posoudit, ale vy jste zmínila Zito daně, tak je pravda, že Trump snížil výrazně daňovou sazbu, přiblížil ji Evropské unii, snížil ji na nějakých 21 %, což je podobné tomu, v čem žijeme my a to určitě v očích amerických investorů a podnikatelů zanechalo dobrou stopu, to už se všechno odehrávalo během té krize, na druhé straně on má těžký souboj s /nesrozumitelné/ centrální bankou ve Spojených státech, kterou obviňuje z toho, že nepodpořila návrat k ekonomickému růstu, já myslím, že ta situace je velmi nepřehledná, ale bohužel znám velmi málo z toho, co dělá jeho protikandidát a v čem se jeho protikandidát bude zdát silnější, to teď neumím posoudit, myslím ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik prof. Richard Hindls, já vám děkuji za váš čas, za vaše názory.

Richard HINDLS, ekonom, člen Národní rozpočtové rady
Děkuju pěkně, skoro jsem to nestačil všechno říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A těším se na příští rozhovor. Zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý, příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser