Režim jí házel klacky pod nohy. O osud československé fotografie bojovala s vervou i po podpisu Charty 77. Osudové ženy: Anna Fárová
Jejím světem se stala fotografie. Kunsthistorička a propagátorka československé fotografie ale sama sebe s nadsázkou nazývala uklízečkou. „Drtikola, Sudka, Háka a nakonec i Koudelku jsem totiž nejdříve uklidila, to jest utřídila, seřadila, zpracovala, a při tom jsem se je snažila pochopit.“ V dokudramatu účinkují Martina Preissová, Kamil Halbich nebo Jan Hrušínský. Hovoří výtvarný a literární historik Radim Kopáč.
Použitá literatura:
Fárová, Anna: Dvě tváře, Praha: Torst 2009.
Proč se světem Anny Fárové stala umělecká fotografie, vysvětluje možná tak trochu její původ. Narodila se v roce 1928 v Paříži jako Annette Šafránková. Její otec byl československý diplomat, matka byla Francouzka. „Vyrůstala tedy v nesmírně živém prostředí plném kultury a společenských zájmů,“ přitakává výtvarný a literární historik Radim Kopáč.
Rozumět fotografii
Životy velikánů
V Paříži se setkala s významným fotografem, klasikem humanistické fotografie a spoluzakladatelem legendární agentury Magnum Henrim Cartier-Bressonem. O dva roky později o něm vydala rozsáhlou autorskou monografii. Postupně začala pracovat i na dalších dílech a výstavách o velkých fotografech 20. století.
Přestože narážela na problémy s režimní cenzurou, například výstava Františka Drtikola měla fenomenální úspěch. „Byla reprízována v Bruselu, v Londýně, Milánu, a o to Anně Fárové šlo – aby se československé fotografii dostalo adekvátní pozice. Aby jména jako Sudek, Drtikol nebo Funke začala rezonovat i v mezinárodním kontextu,“ vysvětluje historik.
Neúnavná organizátorka
V roce 1977 se jako jedna z prvních připojila k podpisu Charty 77. Reakce režimu na sebe nenechala dlouho čekat. „Z muzea byla na hodinu propuštěna a ocitla se bez pravidelného finančního příjmu. Ze situace se ale šalamounsky dostala. Přijala totiž nabídku Boženy Sudkové uspořádat pro ni pozůstalost jejího bratra Josefa Sudka. A to se dělo až do roku 1990.“
Protože jí šlo vždycky hlavně o dílo, stala se později i archivářem pozůstalosti Libora Fáry, s kterým byla již rozvedená. Zemřela v nedožitých 82 letech v roce 2010.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.