Rada pro tento den - 4.3.

Kamila Kováčová z Nového Boru stévii používá jako náhražku cukru, která však může mít poněkud lékořicovou příchuť. Navíc pokud stévii pěstujeme v bytě, její listy nemusí mít tak výrazné sladící účinky. Proto stévii pěstujeme raději venku v mírném stínu nebo v květináči na parapetu či v okně orientovaném na východ s tím, že ji na léto vždy přeneseme do zahrady. Z jedné rostliny můžeme získat až 0,5 kg sušených lístků. Stévii lze dobře tvarovat řezem, rostlina po něm snadno obráží. Listy můžeme užívat čerstvé, zmražené nebo sušené. Nejsilnější sladící účinek mají listy sušené, nadrobno rozsekané nebo mleté.

Další čtenářka Taťána Plešingrová z Mikulášovic radí: lístky stévie usuším, jemně rozemnu a teprve pak používám. Na oslazení hrnku čaje postačí méně než čtvrtina kávové lžičky. Při větším množství se sladkost tolik nezvyšuje, spíše začne převažovat nepříjemná chuť, o které se zmiňovala již předchozí čtenářka.

Podobné zkušenosti ze stévií má i Marie Hrubá z Dubňan - aby stévie měla patřičnou sladivost - uvádí se, že je až třistakrát sladší než cukr - musíme stévii při pěstování vystavovat co nejvíce slunci. Lékořicová příchuť se nejvíce projeví, když použijeme celé sušené lístky. Například do čaje musíme lístky co nejvíce rozřezat, aby se do nápoje dostalo co nejvíce sladivé látky. Nejsladivější je pak prášek ze sušených lístků stévie, který musíme používat velmi opatrně, abychom nápoj nepřesladili.

Další podrobnosti jak správně sladit najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz.