Rada pro tento den - 20. července

Jiří Martiš ze Vsetína–Janišova přes třicet let pěstuje slivoně. Poradí, jak správně založit slivoňový sad.
„Hlavní zásadou je vysazovat odrůdy, kterou jsou tolerantní a rezistentní vůči šarce. Pro pěstování jsou vhodnější polohy ve vyšší nadmořské výšce. Nutné jsou včasné zásahy proti mšicím a udržení dobrého zdravotního stavu stromu výživou a zálivkou v době sucha. Tolerantní odrůdy švestek sice mohou být napadeny šarkou, ale plody jsou nepoškozeny a předčasně neopadávají,“ vysvětluje pěstitel.

„Na Valašsku se domácí švestky vysazovaly z odkopků, které není třeba roubovat. Ty jsou ovšem citlivé na šarku. Výhodnější jsou nyní generativní (semenné) podnože, protože virová šarka se semenem nepřenáší. Mimo nejteplejší oblasti republiky rozhodně nedoporučuji vysazovat odrůdy Stanley, Čačanská lepotica či Čačanská najbolja. Jen odrůda Gabrovská se osvědčuje jako náhrada za domácí švestku.

Většina ovocných školek dnes používá semenáč myrobalánu, ten však tvoří velké stromy s pozdější plodností; hodí se do sušších a teplejších oblastí. Do těžších vlhčích půd je lepší semenáč Wangenheimovy švestky, zelené renklody nebo Durancie.
Při zakládání sadu slivoní a švestek doporučuji pozemek nejprve oplotit, zajistit závlahu a připravit hodně kompostu s přídavkem starého chlévského hnoje. Zahrádkářům doporučuji vysadit jednu řadu vřeten slivoní na slaběji vzrůstných podnožích, vzdálenost mezi stromky by měla být 1,5–1,8 m.

Půdu pro výsadbu je třeba řádně připravit: Na podzim do ní zaryjte starý hnůj. Na jaře do půdy nasaďte rané brambory. V červenci po vykopání brambor navezte kompost, pohoďte ho cereritem a zasejte zelené hnojení, které do půdy posléze zaryjete. Na podzim pak přijde čas nasadit vřetena slivoní.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na webových stránkách našeho mediálního partnera ireceptar.cz.