Rada pro tento den - 15. srpna

Přestože občas štípou, jsou mravenci zahradě prospěšní, protože likvidují spoustu škodlivého hmyzu. Na místech, kde mraveniště nepřekážejí, je proto lepší nechat je v klidu. Ze záhonu či jiného exponovaného místa můžeme mravence vystrnadit například látkami, které je odpuzují. Na mravenčí cestičky kolem mraveniště proto sypeme třeba skořici, pálivou papriku, celer či kůru z citrusů. Mravenci nemají v oblibě ani aromatické bylinky, jako jsou levandule, tymián nebo bazalka. Ze záhonů a především květináčů lze mravence vypudit i pouhým opakovaným provlhčením zeminy. Insekticidům, tedy postřikům proti hmyzu, se na zahradě vyhýbáme, protože tam mohou narušit přirozenou rovnováhu a vyhubit spoustu užitečného hmyzu. Jiná situace nastává uvnitř domu, kde mravenci skutečně obtěžují a prolézají nepatrnými skulinkami dóz na potravu. I zde však raději použijeme prostředky, které v domácnosti nepředstavují zdravotní riziko. Například preparáty, které hormonálně působní na mravenčí matku tak, že přestane klást vajíčka a kolonie mravenců zanikne. Nebo použijeme přípravky s účinným přírodním insekticidem pyrethrinem získaným z květů kopretiny růžové. Pokud chceme použít insekticid na mravence i na zahradě, nastražíme jej do pastiček – malých krabiček, které obsahují látku, jež mravence přitahuje a zároveň hubí. Jiní tvorové tak zůstanou relativně mimo nebezpečí.

A jak přestěhovat celé mraveniště? Na místě, kde se mravenci hojně vyskytují, umístíme hliněný květináč dnem vzhůru a utěsníme odtokový otvor. Za nějakou dobu pilní mravenci toto komfortní hnízdo vyplní stavebním materiálem a osídlí. Nádobu pak večer či brzo ráno, kdy jsou mravenci pohromadě, snadno nabereme na lopatu a odneseme do volné přírody nebo do kouta zahrady, kde nebudou překážet.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek o životě mravenčích společenstev najdete v srpnovém čísle časopisu Receptář.