Publicistka Lizcová: Plány na deportace přistěhovalců zvedly Německo ze židle. V ulicích lidé brání demokracii

Zuzana Lizcová|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

„Protesty v Německu jsou projevem velké nespokojenosti širokých vrstev německého obyvatelstva. Známe to i z jiných evropských zemí, kde protestují různé profese. Demonstrace proti krajní pravici jsou ale z hlediska demokracie pozitivní, protože se stalo poprvé, že němečtí občané se v takovém počtu a v mnoha různých regionech postavili na obranu demokratických hodnot,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Statisíce Němců vyhnaly do ulic zejména plány ultrapravice na masivní deportace nejenom migrantů, ale i Němců se zahraničním původem, které mělo koncem loňského roku v Postupimi projednávat čelní představitelstvo Alternativy pro Německo (AfD) spolu s neonacisty.

Poslední kapka

„Pro mnoho lidí to byla poslední kapka. Určitým způsobem to odkazuje na neblahou německou minulost. V mnoha lidech to vyvolalo pocit, že ona velká podpora populistické pravice není něco, co se týká jenom lidí, kteří jsou svým způsobem pomýlení nebo třeba jenom východního Německa, ale že je to věc, která skutečně může, pokud by se dále posilovala, ohrozit v Německu demokracii jako takovou. A proto Němci vyšli do ulic,“ přibližuje atmosféru u našich sousedů publicistka.

Čtěte také

Komentátor Černý: Alternativa pro Německo má čuch na znepokojivá témata. Ve straně dominuje radikální křídlo

Nicméně podle průzkumů veřejného mínění je AfD druhou nejsilnější stranou ve Spolkové republice. Její voliči se ale podle Lizcové nijak neliší od voličů jiných populistických stran v západní Evropě.

„Často jsou to muži, kteří mají v průměru nižší vzdělání. Jsou to lidé, kteří si nedokážou najít své místo v globalizovaném světě. Působí spíše v méně kvalifikovaných profesích, nemají širokou mezinárodní síť kontaktů, neumí se pohybovat v mezinárodním prostředí a cítí se být ohroženi ve svém tradičním způsobu života různými věcmi. Ať už tím, že se zdůrazňují levicově liberální hodnoty ve společenském diskursu nebo tím, že do Německa přichází velký počet cizinců, uprchlíků nebo ekonomických migrantů, kteří zkrátka ovlivňují život v německých městech a obcích.“

Jde tak z velké části o protest. „Velká část voličstva AfD je nespokojená s prací mainstreamových politických stran. Mají pocit, že tyto strany nenaslouchají a nenabízejí řešení jejich aktuálních problémů.“ Na druhé straně však AfD v poslední době kromě tématu migrace obsazuje i jiná témata, ve kterých podle Lizcové existuje široký konsenzus mezi zavedenými politickými stranami. „Je to například téma podpory Ukrajiny anebo také třeba odstup od jaderné energetiky. AfD to teď používá jako své nově objevené téma a získává s ním novou podporu.“

Proruská alternativa?

I přes vysokou podporu občanů se však v současné době nabízí otázka, zda by Alternativě pro Německo mohla odebrat voliče nová politická formace, kterou založila Sahra Wagenknecht, poslankyně Bundestagu za levicovou Die Linke, politička německo-íránského původu, která přichází s protiimigračními a proruskými hesly.

Čtěte také

iROZHLAS

Němci se zalekli radikality AfD. Její voliče teď bude lákat nová proruská strana, popisuje zpravodaj

„Ona navíc tento program spojuje s levicovou ekonomickou politikou. AfD je přitom v ekonomickém slova smyslu strana spíše pravicově orientovaná, což je trošku zajímavé vzhledem k tomu, jací lidé ji volí. V současné době průzkumy veřejného mínění přisuzují formaci Sahry Wagenknecht podporu kolem 5 % hlasů, což je samozřejmě velmi riskantní, protože to je přesně ta hranice, kdy se to láme, kdy se voličstvo rozhoduje, jestli vůbec má smysl hlas takové straně dát, protože se možná do parlamentu vůbec nedostane.“

Podstatná je ale podle publicistky ještě jedna věc. „Průzkumy lidí, kteří podporují AfD nebo zvažují, že by ji volili, ukazují, že to, že jde o stranu minimálně ve svých částech pravicově extremistickou, jim vůbec nevadí...,“ dodává Zuzana Lizcová.