Psychiatr Cyril Höschl: Politici odborné poradní sbory potřebují. Postupovat stylem ode zdi ke zdi je extrém

„Na zrušení poradního orgánu MeSES mám několik pohledů. Rychlé změny dobré nejsou a jsem spíše jejich odpůrcem,“ říká v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Důležité podle něj přitom není ani tak to, že byl nějaký poradní orgán zrušen, ale spíše to, že byl zrušen nedlouho potom, co byl založen. „Připomíná to politiku ode zdi ke zdi, která se během pandemie už několikrát projevila a která je předmětem větší kritiky než ten který konkrétní směr.“

Neprodukovat extrémy

Lidé celou dobu trvání pandemie volají po tom, aby jim byla opatření řádně vysvětlována. „Chtějí vědět, co a proč mají dodržovat, jaké to má racionále, aby se s tím ztotožnili a dodržovali to z vlastní vůle a přesvědčení. A ne aby byli oběťmi zbrklých opatření, které jdou z extrému do extrému.“

Druhý problém vidí Cyril Höschl v neukotvenosti celého systému. „Vlády okolních zemí mají v oblasti epidemiologie svůj poradní sbor. Dost často je tomu tak, že autoritativní těleso, jako je třeba Kochův institut v Německu nebo Pasteurův ústav ve Francii, vykonává funkci dohledu nad epidemiologickou situací, a v případě potřeby slouží vládě podklady a doporučeními.“

Neukotveno v systému

Tento systém je však u nás upozaděn. „Místo toho je nahrazován různými ad hoc jmenovanými poradci a skupinami. O jejich odbornosti není nejmenších pochyb. Pochyby jsou o systémovosti těchto opatření,“ je přesvědčen host Dvojky.

Čtěte také

iROZHLAS

Experti v čele se Smejkalem, kteří radili ministerstvu s covidem, končí. ‚Je to velké překvapení,‘ říkají

„Do budoucna bychom se měli nad těmito situacemi zamyslet. Riziko se bude vracet, a není dobré, aby jakákoli změna epidemiologické situace vedla hned ke zrušení nebo zřizování dalších útvarů, těles a poradních sborů. Na jaře dokonce došlo k situaci, kdy vedle sebe působilo poradních sborů několik bez ujasněných kompetencí. Takhle by to vypadat nemělo.“

Existence poradního tělesa je přitom velmi důležitá. „Politici v těchto situacích potřebují odbornou expertízu a argumentační zázemí pro svá rozhodnutí. Bylo by tedy dobré mít takové nějaké těleso zakotvené i v legislativě a ve struktuře fungování státu,“ uzavírá Cyril Höschl.

Další témata rozhovoru: rozpolcená nálada veřejnosti z rozvolňování; odolnost zdravotnického systému, jeho kapacita a jeho budoucnost; důsledky pozastavení necovidové péče; nárůst duševních poruch u dětí.