Psalo o mně mnoho velikánů české literatury. Tak moc oblíbená jsem. Uhádnete, kdo nebo co jsem?
Každý den od pondělí do pátku vám v Ranní Dvojce představíme jeden Ranní špek. Hravou hádanku pro dobré vstávání. Připravují Dalibor Gondík, Regina Květoňová, Jakub Kaloč a Eliška Švepešová.
Dnešní Ranní špek dělá čest svému jménu. Už to by mohla být první nápověda. A ty další jsou pro vás připraveny níže.
Josef Mánes mi věnoval prostor na kalendářní desce Staroměstského orloje.
Žiju na ilustracích Mikoláše Alše a zvláště Josefa Lady.
František Nepil mi věnoval v knize Střevíce z lýčí samostatnou kapitolu.
Václav Havel ve své jednoaktovce využívá můj motiv.
Bohumil Hrabal mi věnoval ve své novele Postřižiny mnoho prostoru.
Ivo Jahelka popsal v Baladě o strašlivém úderu šilhavého Josky těžký úraz, který utrpěl „bratranec Rudla“ poté, co si špatně vyložil jeho pokyn.
Ve večerníčcích Jája a Pája a Chaloupka na vršku se také objevuji.
Dvojice Šimek&Grossmann mi věnovala v bytě v pražském činžáku jednu povídku.
Správná odpověď: zabijačka.
Ranní špek si můžete poslechnout každý všední den po šesté hodině ráno v Ranní Dvojce. Archiv špeků najdete na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Žiju pod hrozným tlakem. Nemám to prostě jednoduché. Kdo nebo co je dnešní Ranní špek? Toť otázka
Každý den od pondělí do pátku pro vás na Dvojce připravujeme Ranní špek. Hravou hádanku pro dobré vstávání.
-
Poklepeš? Poleješ? Mně to nevadí, nejsem z cukru. Uhádnete identitu dalšího Ranního špeku?
Každý den od pondělí do pátku pro vás na Dvojce připravujeme Ranní špek. Hravou hádanku pro dobré vstávání.
-
Na vlajce mi to sluší, ale nechápu, proč se červenám. Asi se stydím. Uhádnete, kdo nebo co jsem?
Každý den od pondělí do pátku pro vás na Dvojce připravujeme Ranní špek. Hravou hádanku pro dobré vstávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.