Prožily noční můru každé matky. Čtyři ženy v amatérském divadelním představení jako možné terapii
Čtyři ženy po velké, těžko popsatelné zkoušce. Čtyři příběhy. Dokument Magdaleny Šorelové o vyrování se se ztrátou dítěte. A o životě, bolesti, smutku, trápení, výčitkách, beznaději i znovu nabyté naději, o vzkříšení.
Asi před čtyřmi lety mi zatelefonovala kamarádka, jestli neznám někoho nebo nějakou organizaci sdružující rodiče, které přišli o dítě. Neznala jsem, ale začala jsem pátrat. A našla. O sdružení Dlouhá cesta vznikl i stejnojmenný dokument. Zjistila jsem totiž, že i ve 21. století existují určitá tabu.
Nikdo si nechce povídat s rodiči, kteří zažili smrt dítěte. V takových chvílích totiž nevíme, co máme říkat, jak máme reagovat, co nabízet a jak se chovat. Přitom je to tak jednoduché. Stačí říct: „Je mi to líto.“ Obejmout. Nechat mluvit, když chtějí. Brečet, když potřebují. A smát se, aniž bychom je odsuzovali.
Setkávání se zemřelými dětmi
Za necelé dva roky jsem byla (náhodou?) pozvána na amatérské divadelní představení do divadla Kampa. S úžasem jsem zjistila, že jedna ze čtyř hlavních hrdinek je ústřední postava z mého dokumentu.
Spolu se třemi kamarádkami z Dlouhé cesty a s režisérkou, scénáristkou Ivetou Duškovou nazkoušely představení, ve kterém se setkávají se svými zemřelými dětmi.
Proč si vybírám tak těžká témata? Zkrátka musím. Kdybych mohla pomoct a ukázat možnou cestu jednomu člověku, stojí mi to za to. A nejen to. Při podobné práci se setkávám s neskutečně krásnými, hlubokými a silnými lidmi, které ve svém hodnotovém žebříčku řadím mezi celebrity nebo chcete-li VIP osobnosti. Magdalena Šorelová
Jsou matkami i svými dětmi
Iveta Dušková naslouchala jejich příběhům. Prociťovala jejich hluboké emoce. Nahlížela do jejich vnitřních světů. A přitom v hlavě sestavovala příběh, ve kterém samy ženy představují několik rolí najednou. Jsou matkami, posly krutých zpráv, vlastními dětmi i anděly, kteří jim pomáhají najít cestu.
Asi půl roku jsem silně hluboký zážitek vstřebávala a poté se rozhodla, že je čas na nový dokument. Nové sdělení, které opět může pomoct, nabídnout cestu rodičům s podobnou zkušeností. A proto vzniklo volné pokračování – dokument Jsem všude kolem tebe.
Související
-
Neznáš někoho, kdo pracuje s rodiči, kteří přišli o svoje dítě? Dokument Dlouhá cesta
„Jsou nás desítky, stovky, tisíce. Maminky a tatínkové, kterým odešlo dítě z tohoto světa dříve, než stačilo dospět a zestárnout,“ píše se na webu sdružení Dlouhá cesta.
-
Jejího syna srazilo auto. V Pavilonu M se znovu učil jíst, chodit, mluvit... Osobní audiodeník matky
„Doprovázela jsem syna, který po těžkém úrazu přijel na dlouhodobou rehabilitaci. V léčebně jsme strávili řadu dlouhých měsíců. Pozornost upnutou k jednoduchým věcem...“
-
Ahoj, chci umřít! Otevřené zpovědi lidí, kteří chtějí spáchat sebevraždu
Zpovědnice. Webová stránka, kde si lidé anonymně sdělují zkušenosti se sebevraždou. Hledají bezbolestné způsoby, jak zemřít. Hledají, kdo by zemřel s nimi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
